Když se dnes řekne Angus Deaton, většina odborníků a poučených laiků si vzpomene na jeho kritiku části rozvojové pomoci, výzkumy lidského štěstí a jeho ostré poznámky na adresu ekonomické vědy. V pondělí ale dostal Deaton Nobelovu cenu za ekonomii za něco jiného − za analýzy spotřeby, chudoby a bohatství. Přitom ty nejdůležitější z nich publikoval už v osmdesátých letech minulého století.

Cenu uděluje Švédská národní banka, laureáty však vybírá Švédská akademie věd − a ta dává přednost ekonomům v pokročilém věku, protože oceňuje jejich celoživotní dílo. Deatonovi bude za pár dní sedmdesát, ale na ekonomického nobelistu to není nijak přehnaný věk.

Poznatky, za které cenu dostal, se dnes učí na školách a vědci je používají dlouhá léta, aniž někdo pátrá po tom, kdo s nimi přišel. Přitom v případě Anguse Deatona jde o věci, které změnily ekonomii i praktickou hospodářskou politiku vlád.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se