Ruské ofenzivě v Sýrii chybí výsledky. Operaci ubývají spojenci, Íránci se stahují

Ruská intervence v Sýrii neprobíhá tak, jak si Kreml naplánoval a politici ani generálové nemají důvod ke spokojenosti. Ukazují na to opatrné výroky, pronesené například jedním z poradců ruského ministerstva obrany nebo přímo izraelským ministrem téhož resortu.

Od začátku bombardování syrských povstalců 30. září zůstává fronta mezi nimi a armádou prezidenta Bašára Asada téměř na stejné pozici. Režimní vojáci dobyli dvě letecké základny, několik vesnic a kopců, ale na zásadní průlom a zvrat ve válce to nestačí. Naopak rebelové získali části západosyrské provincie Hamá.

Ruský předpoklad, že armáda pomocí masivního bombardování získá zpět ztracené území, se nenaplňuje. Ani přes to, že syrským vojákům pomáhají také příslušníci íránských Revolučních gard a bojovníci libanonského Hizballáhu.

"Věci se nevyvíjejí dobře. Asadova armáda je unavená, Íránci nejsou příliš schopní a rebelové, kteří proti nim bojují, mají zkušenosti," uvádí poradce ruského ministerstva obrany a zároveň ředitel Centra pro strategické a technologické analýzy v Moskvě Ruslan Puchov.

Putin a jeho ministři tvrdí, že intervence je zaměřená proti Islámskému státu a dalším teroristům. USA či Francie ale oponují, že drtivá většina ruských náletů směřuje na jiné skupiny, než je Islámský stát. Především na ty, které bezprostředně ohrožují Asadův režim v Damašku a dalších velkých městech.

Izraelský ministr obrany Moše Jalon na konferenci, pořádané výzkumným centrem Brookings Institution, uvedl, že ruský zásah plánoval Putin maximálně na tři měsíce. Ty uplynou na konci roku.

Politici židovského státu včetně premiéra Benjamina Netanjahua jednali s ruskými představiteli v Moskvě krátce po zahájení ruských náletů. "Putin chtěl, aby Asadova armáda dostala zpět pod kontrolu západosyrské město Idlíb a další oblasti držené povstalci během tří měsíců. To se nestane, zatím vypadá intervence jako ne­úspěch," uvedl Jalon.

Rusové nasadili v Sýrii silné jednotky: bojové letouny Suchoj, vrtulníky Mi-24, systém protiletadlové obrany S-400, raketomety TOS-1A Buratino či ponorku schopnou odpalovat střely s plochou dráhou letu. Odmítají ale jakékoliv zmínky o tom, že by se ruští vojáci účastnili pozemních operací, nebo se k tomu v budoucnu chystali.

Na zemi tak na straně prezidenta Asada bojují íránské Revoluční gardy a ozbrojenci libanonského Hizballáhu. Agentura Bloomberg s odvoláním na zdroj Pentagonu uvedla, že Íránci už začali část svých jednotek stahovat, protože mají vysoké ztráty.

Server Syria Direct, který využívá svědectví přímo z bojových oblastí, napsal, že povstalci většinou vždy ustoupí kvůli ruskému bombardování. Později ale zaútočí na vládní jednotky v době, kdy nemají leteckou podporu, a dobudou zpátky vyklizené pozice.

I povstalci mají své spojence. Především ze Saúdské Arábie dostávají protitankové zbraně, s jejichž pomocí eliminují převahu Asadových vojáků. Zároveň ale bojují mezi sebou i s Islámským státem, jehož území se v Sýrii i přes americké, francouzské, ruské či jakékoliv další bombardování zatím příliš nezmenšuje.