Na výsledku prvního kola rakouských prezidentských voleb ještě více než skóre kandidáta populistické pravice zarazila reakce dvou stran, které po desetiletí kontrolovaly politickou scénu v republice pod Alpami. Neúspěšní socialisté a lidovci se zdráhají otevřeně podpořit toho či tu, kdo má ve druhém kole větší šanci porazit Norberta Hofera, politického dědice Jörga Haidera, který dával za příklad, jak Adolf Hitler řešil problém nezaměstnanosti. Dá se sice pochopit, že se tradiční strany nijak nehrnou podpořit kandidáta někoho jiného, protože by tak přiznaly vlastní neschopnost nabídnout přitažlivější alternativu. Konečným důsledkem je však tříštění sil a vyšší pravděpodobnost, že ve druhém, rozhodujícím kole uspěje kandidát svobodných.
Rakouský případ bohužel není ojedinělý. Ukázky stejně pošetilé krátkozrakosti přichází i odjinud. Jakpak to vypadalo třeba ve Francii loni na podzim před druhým kolem regionálních voleb, kde se mnohde do finále prodrali kandidáti pravicově populistické Národní fronty? Socialisté v zájmu obrany republikánských hodnot sice vyzvali své voliče k podpoře reprezentantů tradiční pravice, i když se stejně zacpaným nosem, jako když na jaře 2002 hlasovali pro Jacquese Chiraka, aby zastavili otce zakladatele Národní fronty Jeana-Marie Le Pena. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy by si ale zřejmě raději prokousl jazyk, než aby veřejně doporučil voličům své strany hlasovat pro kandidáty levice, aby tak vyřadili lepenovce ze hry.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
