Zbytečná válka o školní kroužky

Vzdělání má být rovné, přístupné i těm znevýhodněným, a pokud možno celkově co nejlepší. Nyní zde ale máme hezký příklad toho, kdy se tento obecně správný přístup dožene do byrokratické absurdity. Školky, které si až dosud myslely, že činí předškolákům co největší dobro širokou nabídkou kroužků, se najednou dozvěděly, že jsou padouši. Podle školní inspekce se ve škole má učit, a ne si zkoušet kraula na plavání nebo vyrábět keramické hrníčky, o kterých pak rodiče tvrdí, že se jim líbí. Pokud ale školní inspekce v důsledku omezí předškolní vzdělávání o sociální a pohybový aspekt, který se rozvíjí úspěšně často právě na kroužcích, pak to nebudou školky, kdo se proviňuje proti smyslu zákona, ale spíš inspektoři.

Tušíme, jak inspekce řadou racionálních úvah došla ke zcela neracionálnímu výsledku. Demografický boom se přesunul ze školek do základních škol a školky mezi sebou soupeří o děti. Mimo jiné co nejpestřejší nabídkou kroužků. A rodiče to podporují. V současné době si spousta matek a otců myslí, že jejich ratolest by nejpozději v prvním ročníku školky měla umět anglicky, k tomu umět na hudební nástroj a ztahaná chodit domů z gymnastiky. Školky jen poptávce vychází vstříc a mixují se tak tradiční školní aktivity, jako je dopolední plavání, s novou nabídkou palety všemožných odpoledních kroužků. Ve výsledku to jistě může být pro rodiče i docela drahé, pokud syn či dcera chtějí využít nabídku školy v celé šíři. Inspektoři proto nově rozlišují standard a nadstandard (když se to neujalo ve zdravotnictví, proč to nezkusit ve školství) a chtějí garantovat základní vzdělávací nabídku pro dítě, která rodiče mnoho nestojí.