Firmám se investice do zdraví zaměstnanců vyplatí

Petra pracuje jako obchodnice ve sklářské firmě a kvůli každodennímu sezení u počítače trpí bolestmi zad. Zaměstnavatel jí ale nabídl sportovní aktivity, zajistil ortopeda a zaplatil rehabilitační pobyt v lázních. Nemusela pak absolvovat operaci vyhřezlé ploténky. Firmu to všechno sice stálo dost peněz, je však přesvědčena, že se jí vynaložené náklady vrátí. Podobně postupuje celá řada dalších firem.

Společnost AGC Flat Glass Czech například investuje podle kolektivní smlouvy ročně do zdravotní péče okolo šesti milionů korun. "V roce 2015 jsme díky této investici zaznamenali sníženou nemocnost o 2,1 procenta a na pracovištích máme kvalifikované lidi. Je to investice, která je návratná," říká Libor Sehnal, manažer lidských zdrojů v této společnosti, která si nechala vypracovat před dvěma lety o důvodech pracovní neschopnosti a jejím předcházení speciální analýzu. "Pokud je ve firmě pracovní neschopnost, která je běžná jako průměr pro Českou republiku, tedy kolem šesti procent, je třeba lidi, kteří jsou dlouhodobě nemocní, nahradit. A to nejčastěji přesčasovou prací s příplatky nebo dočasným najímáním dalších lidí. Ti však mají omezenou kvalifikaci a nejsou často schopni práci v plném rozsahu dělat. Pokud se podaří nemocem předejít nebo zkrátit dobu nemoci, opět se vám finanční náklad vrací," tvrdí Sehnal.

Podobně smýšlí v Česku čím dál více firem a zavádí mezi své benefity zdravotní programy, jejichž cílem je nejen vyřešit fyzické a psychické zdravotní problémy, ale především jim předejít.

Prevence proti stresu i ze zákona

Vláda už projednává na tripartitě změnu zákoníku práce, jejíž součástí by byla povinnost zaměstnavatele zajistit prevenci proti stresu. "Smyslem navrhované změny není působit na zaměstnavatele represivně. Jde o to, aby vhodnými opatřeními předcházel vzniku možného stresu na pracovišti," vysvětluje Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Kontrolovat danou povinnost budou orgány inspekce ministerstva. "Například pokud zaměstnavatel nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, dopustí se správního deliktu," dodává Trefancová.

Hlavní příčinou stresu bývá podle psychologů nedostatečně ošetřená rovnováha mezi prací a soukromým životem. I proto se stává pro zaměstnavatele i zaměstnance stále atraktivnější flexibilní pracovní doba a práce z domova. Jde o hojně využívaný benefit.

Přesto výsledek nemusí být tak pozitivní, jak by se mohlo zdát. "Flexibilní pracovní doba je často nedostatečně zarámovaná a lidé, i když opustí pracovní prostor, se dále s prací potýkají ve svém soukromém životě. Práce má pak vliv na vztahy v rodině. Při režimu, který je takto nastaven dlouhodobě, se mohou objevit problémy, které ústí do různých fyzických i psychických onemocnění," vysvětluje Naďa Štullerová, psycholožka a ředitelka společnosti Ace Consulting. Řešením může být podle ní třeba méně využívaný, ale populární sabatikl, což je zařazení dlouhodobého volna s cestováním a načerpáním dalších sil. Dalšími tipy jsou například jeden den volnější pracovní doby, zapojení rodiny do práce prostřednictvím školek na pracovištích, relaxační zóny či snižování úvazků, pokud je to možné. "V rámci průzkumů sledujeme spokojenost zaměstnanců a neustále hledáme příležitosti pracovní prostředí i aktivity zjednodušit a zpříjemnit, a to od vybavení kanceláře relax zónami a fitness centrem přes podpory sportovních aktivit až po hledání nových technologií," popisuje boj se stresem ve společnosti Vodafone Petr Čech, specialista v oblasti bezpečnosti a zdraví.

Vše začíná u prevence

Pokud se firmě podaří problémům předejít, může ušetřit nemalé peníze. Už při nástupu do zaměstnání je třeba nového kolegu naučit, jak správně manipulovat s pracovním materiálem, jak dobře sedět nebo zvedat břemena. Další krok jsou preventivní prohlídky a následná lékařská vyšetření. "Ta prokážou, zda je zaměstnanec v pořádku, či zda by si měl dát na něco pozor − tedy i na věci, které nesouvisí s jeho prací. To vše je provázané i s relaxačním a rehabilitačním cvičením, lázeňskými pobyty a speciálními vyšetřeními," doplňuje Sehnal.

Firmy často vyhlašují v rámci prevence i takzvané dny zdraví. "Během nich probíhají u nás kurzy a přednášky, vyšetření na diabetes a třeba i některé formy rakoviny. Hovoříme i o zdravé výživě a ergonomii," popisuje Čech z firmy Vodafone. Týden pro podporu zdraví vyhlašuje každý rok také společnost ArcelorMittal Ostrava. Ta se od loňského září řadí mezi plně nekuřácké společnosti. "Zaměstnancům jsme rok před zavedením nabídli odvykací kúru zdarma, lékařské konzultace a motivační podporu," říká Barbora Černá Dvořáková, mluvčí společnosti. V huti ArcelorMittalu se podle jejích slov pohybuje průměrný věk zaměstnanců přes 40 let. "Z toho důvodu jsme se letos rozhodli zavést 'Program pro zralý věk', jelikož cítíme, že průměrný věk zaměstnanců každoročně stoupá," dodává Černá Dvořáková.

Program zahrnuje nová rehabilitační cvičení pro zlepšení fyzické i psychické kondice, zaměstnanci se mohou účastnit pravidelných tematických přednášek odborníků a přímo na pracovišti si nechat zjistit svůj krevní obraz včetně hladiny cholesterolu, u mužů se bude měřit tzv. marker signalizující nádorové onemocnění prostaty.

Mezi preventivní opatření patří i kvalitní stravování. "Podobná opatření a programy zvyšují nejen zdraví a produktivitu zaměstnanců, ale také působí na jejich spokojenost ve společnosti a zvyšují jejich celkový životní standard. Zaměstnanci cítí zájem zaměstnavatele a jsou ochotnější pro něj pracovat. Pro zaměstnavatele to pak znamená potenciál zvýšení produktivity práce a snížení fluktuace," uzavírá Štullerová.