Na českých silnicích se během příštích čtyř let objeví tisíce senzorů, kamer a další druhy chytré elektroniky včetně informačních tabulí. A podobně se bude do moderní techniky investovat i na železnici nebo na řekách.
Stát hodlá do roku 2020 pořídit za 12 miliard moderní dopravní řídicí a informační systémy, díky nimž budou zejména řidiči dostávat rychleji než dosud zprávy o tom, co se děje před nimi. Snáze se tak vyhnou kolonám při uzavírkách či nehodách.
"Chceme, aby řidiči dostávali co nejrychleji informace o situaci na silnici a mohli na ni ihned reagovat. Chytré systémy také zvyšují bezpečnost na silnici i železnici," řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který ve středu ponese na vládu obsáhlý strategický materiál s popisem téměř 70 projektů a vyčíslením nákladů na jejich pořízení. Zhruba polovinu z 12 miliard pokryjí evropské dotace. Konečná výše investice bude ještě záležet na rozpočtu dopravního fondu a na schválení konkrétních projektů.
12 miliard
korun plánuje ministerstvo dopravy utratit do roku 2020 za chytrou elektroniku na silnicích, kolejích a řekách.
Stát například nakoupí za jednu miliardu čidla na železnice, která budou umět včas varovat před krádeží kabelů.
Osm set milionů pak budou stát proměnné digitální značky s aktuálními informacemi
o provozu na dálnicích.
Ministři by s plánem "chytré" dopravy měli souhlasit. Před rokem kývli na koncepci, z níž současný, už mnohem konkrétnější dokument vychází.
Rychlejší a přesnější data
Co se týká silnic, navrhují Ťokovi úředníci v příštích čtyřech letech doplnit především čidla a kamery na on-line sledování počasí nebo hustoty provozu.
Data, kterých bude k dispozici víc než dosud, budou rychleji a především v jednotném formátu proudit k dispečerům do ostravského Národního dopravního informačního centra. To se zmodernizuje a budou se odtud pružněji ovládat informační tabule přímo na silnicích či webové aplikace.
Dispečeři okamžitě promítnou varování před náledím nebo omezí povolenou rychlost, pokud uvidí v místě problém. Některá čidla pak mezi sebou budou umět i komunikovat a sama automaticky zaktualizují zprávy na proměnnou digitální značku.
Do budoucna se navíc počítá s ještě komfortnější variantou: data se dostanou přímo do kabin aut. Tedy pokud na to bude vozidlo vybaveno adekvátní technologií. Už dnes sice motoristé dostávají informace o provozu do navigací nebo do telefonů přes nejrůznější aplikace, ale systém není dokonalý. "Především se to týká aktuálnosti informací," podotkl ministr Ťok.
Chytrá elektronika bude pomáhat nejen řidičům a dálničním dispečerům, ale i policistům. Moderní kamery, které dokážou detailně zaznamenat i registrační značku auta, poslouží k trestání agresivních řidičů. Desítky vysokorychlostních vah zabudovaných přímo ve vozovce pak okamžitě během jízdy odhalí přetížené kamiony, jež ničí české silnice. Nápad ale našel i kritiky. Vedení Hospodářské komory ČR, která sdružuje mimo jiné spediční firmy, požaduje zavedení vah až v době, kdy stát bude umět vymáhat pokuty i po zahraničních dopravcích. "Zahraniční dopravci se trestu vyhnou, protože česká státní správa nemá možnost zjistit provozovatele vozidla s cizí registrací," řekl mluvčí komory Miroslav Diro.
Ministerstvo dopravy však namítá, že úředníci při porušení pravidel obratem kontaktují příslušnou zemi. "A je třeba oddělovat ukládání pokut a jejich vymáhání," píše se v ministerském materiálu, který mají HN k dispozici.
Modernější koleje i řeky
Kromě silnic řeší strategie i modernizaci železnic a dopravy na řekách. Počítá s vylepšením zabezpečovacích zařízení na kolejích nebo s čidly na přejezdech, které by měly předcházet nehodám vlaků s auty. Plán zmiňuje také dálkové ovládání plavebních komor. Dokument nabízí i výhled do roku 2050. Česko chce být při nákupu chytrých systémů připraveno třeba na úplně automatizovaná auta, která řidiči nebudou ovládat. Podobné vozy se už dnes testují, třebaže ještě plnou automatiku nemají. Vozidla si budou vyměňovat data o poloze a provozu mezi sebou navzájem a pak je posílat do informačních center.
Koncepce rovněž varuje před dosavadními chaotickými státními IT nákupy, které často kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad. Dokument proto navrhuje sjednocení pravidel při pořizování softwaru. Už by se tak nemělo stávat, že si ministerstva objednají vlastní řešení, která mezi sebou nekomunikují. Náprava je pak složitá, protože si stát obvykle zapomene do smlouvy vymínit autorská práva k systému.
