Noc filozofie v Praze bude dlouhá, v hodině mezi psem a vlkem zazní kousavé otázky

Tu otázku si člověk klade v zamyšleném neklidu, o půlnoci, kdy už nemá, nač by se ptal, domnívají se francouzští filozofové Gilles Deleuze a Félix Guattari v úvodu své knihy Co je filosofie?.

Právě otázku, která dala knize název a která míří k samotné podstatě, je třeba podle nich klást co nejkonkrétněji. Jako by jejich výzvu vyslyšeli organizátoři Noci filozofie, která se uskuteční ze čtvrtka na pátek.

Na pražskou Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a do Veletržního paláce Národní galerie se sjede přes padesát filozofů nejen z Česka či Slovenska, ale také z Maďarska a Francie. A ty nejpodnětnější přednášky, debaty či filmové projekce se budou konat často v oné hodině "mezi psem a vlkem", mezi druhou a třetí hodinou ranní.

Nejspíš poslední velký systematický filozof dvacátého století Gilles Deleuze, který se i v nejisté poválečné době zabýval velkými tématy klasické filozofie, v knize Co je filosofie? tvrdí, že je třeba se při promýšlení nejdůležitějších věcí propracovat až k této pozdní hodině, kdy člověk nedůvěřuje dokonce ani příteli.

Právě Deleuze s Guattarim se v bouřlivých sedmdesátých letech postavili za jednoho z nejslavnějších hostů chystané Noci filozofie, stíhaného a odsouzeného italského politického filozofa Antonia Negriho, který bude v pozdních zítřejších hodinách v Praze rokovat se svými neméně významnými francouzskými kolegy Étiennem Balibarem a Étiennem Tassinem například o kosmopolitismu.

Negri byl v kontroverzním procesu odsouzený za činnost levicové guerillové skupiny Rudých brigád, mimo jiné za účast na únosu italského premiéra Alda Mora roku 1978. Byť se nepodařilo Negriho spojení s konkrétními činy zcela prokázat, působil myslitel po nějaký čas ve Francii a posléze si část trestu skutečně odseděl. A mnohé z jeho nejvlivnějších knih vyšly, když pobýval za mřížemi.

"Nejvíc mě vyděsilo, že mi chtějí dát nějakou identitu, musel jsem být něčím," řekl Negri v jedné své loňské přednášce. Mluvil o těch, kteří sepisují jeho životopisy, ať už do oficiálních publikací, či na Wikipedii. A dále zpochybňoval potřebu spoutat život coby spontánní proud událostí a zkušeností škatulkami.

Negri je pro mnohé neomarxista, či dokonce terorista. Pro jiné vůdčí hlas moderní antiautoritářské levice a autor extrémně vlivných knih. A podle organizátorů Noci filozofie bude Negriho debata s jeho francouzskými kolegy historickým okamžikem současného politického myšlení.

V době jeho odsouzení se zvedla vlna nevole proti údajné represi v Itálii a například další velikán francouzského myšlení Michel Foucault tehdy poznamenal: "Není ve vězení prostě za to, že je intelektuál?"

Podobné pochyby ohledně vztahu režimu k intelektuálům jsou českým pamětníkům dobře známé, jen politická znaménka byla naopak.

Noc filozofie se může stát skvělou příležitostí k setkání s myšlením jako s něčím živým a konkrétním. Třeba k úvahám nad pojmy jako disident a radikál, nad tím, jak blízko i daleko k sobě mohou mít a jak nebezpečné je uvěznit lidi i témata do "šuplíků".

Deleuze měl na otázku, co je filozofie, odpověď. Filozofie je pro něj tvořivá činnost, spočívá ve vynalézání a sestavování pojmů. Uprostřed nočního neklidu, kdy z jedné posluchárny hraje DJ, ve druhé se promítá jeden z nejlepších maďarských filmů Werckmeisterovy harmonie a ve třetí se plamenně diskutuje, možná filozofie opravdu projde "zkouškou ohněm" a − jak si přejí organizátoři akce − zbaví se podezření ze sebezahleděnosti.