Testy bank s realitou nekamarádí

Dlouho očekávané testy evropského bankovního sektoru dopadly docela dobře. Banky prý dokázaly navýšit kapitál, a přestože testy byly přísnější, výsledek byl prý lepší než v roce 2014.

Testy sice nepočítaly se zápornými úrokovými mírami, které jsou realitou, ani se záporně úročenými dluhopisy, kterých je na trhu víc, než by bylo záhodno. Testy také nepočítaly s jednorázovou černou labutí jménem brexit (proč vlastně, když se nic neděje). A pro jistotu nehodnotily ani řecké, ani portugalské banky, které by při jakémkoliv posuzování, jež bere v úvahu realitu, přestaly existovat. Testy také nepočítaly s novou bankovní regulací Basel IV, podle níž zhruba sto největších světových bank podle odhadu poradenské firmy KPMG bude potřebovat dalších 350 miliard eur kapitálu. V zásadě testy pro jistotu nepočítaly s ničím, co by mohlo skutečně banky ohrozit, protože nemá cenu stresovat klienty, kteří stále ještě až na výjimky netuší, že v případě problémů své banky se na její záchraně budou podílet z vlastní kapsy. V podstatě lze shrnout, že banky prošly zátěžovými testy jen proto, že jim to regulátor umožnil − protože pokud by dopadly špatně, musel by řešit novou krizi.