Nízké platy - hrozba pro celé Česko

Na všech zprávách o růstu mezd jsou doopravdy pozoruhodné dvě věci. Za prvé se mluví o zvýšení ve stovkách až tisícovkách korun, v ojedinělých případech o růstu v procentech za dva tři roky, nikoliv o konkrétním údaji, který by šel přepočítat na hodinovou mzdu. A za druhé že se jako ukázka mzdy pokaždé představuje něco typu "zaměstnanci si mohou přijít až na …", tedy maximum, které člověk může dostat, když dělá o víkendech, po nocích a pokud možno kdykoliv přesčas. Žádná firma neřekne, kolik korun nabízí coby základní plat.

Paradoxní je už to, že se vlastně nikdo nedokáže shodnout na tom, jak se doopravdy v Česku vyvíjejí mzdy. Podle nedávno zveřejněných čísel mezinárodní odborové centrály Trades Union Congress reálné platy v letech 2007 až 2015 stouply celkem jen o 1,1 procenta, což je v Evropě skoro nejméně. Tento výzkum ovšem okamžitě zpochybnila česká poradenská společnost Trexima, která spočítala růst platů ve stejném období na reálných 7,7 procenta. S tímto výpočtem paradoxně souhlasí i české odbory. Pak je tady ale údaj Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, který pracuje s průměrnou cenou práce za hodinu a z něhož vyplývá, že za stejnou dobu platy v Česku reálně rostly o nulu. Což znamená, že se Česko dostalo mezi země s nejpomaleji rostoucími reálnými hodinovými mzdami v celé OECD. A když přepočteme české platy na eura, tak jsou dodnes nižší než v roce 2012.