Stáli jsme ve firmě, která ztratila původního ducha a změnila se v korporaci. Chybělo jí doslova pár měsíců do bankrotu. Neměli jsme v rukou žádný nový produkt, zato jsme měli připravit sebevědomou reklamu, která by lidem připomněla, že ještě vůbec existujeme… Zní vám to jako povídání o divoké privatizaci v 90. letech? Období byste tipli správně, okolnosti ne. Je to příběh jedné z nejhodnotnějších značek na světě, americké firmy Apple. Stal se v roce 1997, když se do ní vrátil Steve Jobs a ve finančně vyždímané společnosti si stanovil roční plat jeden dolar. Jinak reálně hrozilo, že brzy bude po všem a jeden garážový sen skončí na smetišti technologických dějin.

Minulý týden tuto epizodu připomněl bývalý kreativec Applu Ken Segall, který přijel do Prahy přednášet o principech jednoduchého marketingu. Podílel se na zmíněné kampani, která měla firmu znovu nastartovat, i když ještě chybělo půl roku, než přijde s novým počítačem. Stejně jako orwellovská reklama z roku 1984 patří i tato z roku 1997 k často citované klasice žánru. Místo neexistujících produktů musela prodat něco jiného: ducha a hodnoty firmy, která se na technologie dívá jinýma očima a jíž se neotřesitelní výrobci šedých krabic s velkými monitory vysmívají jako partě bláznů a hipíků, kteří nemají ani tušení o světě počítačového byznysu.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se