Velmi vlivné místo v Evropské komisi mohl obsadit Čech. Když předseda Jean-Claude Juncker v roce 2014 skládal novou komisi, měl k vysoké pozici v kabinetu eurokomisaře pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálový trh Jonathana Hilla velmi blízko. Nakonec byl ale zamítnut. Neoficiální vysvětlení znělo jasně: "špatná země".
Do pozic, které ovlivňují důležité finanční záležitosti Evropské unie, jsou totiž upřednostňováni lidé ze zemí eurozóny; nebo Britové, kteří si dokázali své lidi politicky prosadit. Tento příběh je pouze jeden z mnoha, který ukazuje, jak Česko kvůli tomu, že eurem neplatí, politicky ztrácí.
A politický vliv nečlenů eurozóny se podle mnohých analytiků ještě více propadne po odchodu Velké Británie z Evropské unie. V eurozóně je už nyní 19 států z budoucích 27 a jejich síla je tak velká, že pokud by chtěly, dají dohromady takzvanou kvalifikovanou většinu a zbytek států kdykoliv přehlasují. Přestože nechtějí řešit sporné záležitosti takto "drasticky", vždy hrozí, že si prosadí svou prostřednictvím mezivládní dohody.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
