Velmi vlivné místo v Evropské komisi mohl obsadit Čech. Když předseda Jean-Claude Juncker v roce 2014 skládal novou komisi, měl k vysoké pozici v kabinetu eurokomisaře pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálový trh Jonathana Hilla velmi blízko. Nakonec byl ale zamítnut. Neoficiální vysvětlení znělo jasně: "špatná země".
Do pozic, které ovlivňují důležité finanční záležitosti Evropské unie, jsou totiž upřednostňováni lidé ze zemí eurozóny; nebo Britové, kteří si dokázali své lidi politicky prosadit. Tento příběh je pouze jeden z mnoha, který ukazuje, jak Česko kvůli tomu, že eurem neplatí, politicky ztrácí.
A politický vliv nečlenů eurozóny se podle mnohých analytiků ještě více propadne po odchodu Velké Británie z Evropské unie. V eurozóně je už nyní 19 států z budoucích 27 a jejich síla je tak velká, že pokud by chtěly, dají dohromady takzvanou kvalifikovanou většinu a zbytek států kdykoliv přehlasují. Přestože nechtějí řešit sporné záležitosti takto "drasticky", vždy hrozí, že si prosadí svou prostřednictvím mezivládní dohody.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
