Hra Luďka Mádla: Norský fotbal na dny slávy jen vzpomíná

Pokus číslo čtyři se konečně vydařil, však už bylo načase. Až ve čtvrtém zápase kvalifikační skupiny o postup na mistrovství světa 2018 v Rusku se české fotbalové reprezentaci podařilo vstřelit soupeři gól a naplno bodovat.

Ani po páteční výhře 2:1 nad Norskem, jež se urodila v pražském Edenu, sice stále není namístě propadat jakékoliv formě uspokojení, nicméně přece jen už situace není tak černočerná, jak se jevila po předchozích vystoupeních Čechů ve skupině. Připomeňme, že nově se tvořící český tým pod vedením trenéra Karla Jarolíma začal v Praze na Letné bezbrankovou remízou se Severním Irskem, následovala jednoznačná prohra 0:3 v německém Hamburku. A v Ostravě se pak s Ázerbájdžánem hrálo zase jen 0:0.

Ještěže přijeli Norové, jejichž národní fotbalový tým je, jak se ukázalo, na ještě výraznějším stupni úpadku než ten český. Fanoušky, kteří si pamatují, jak silnou generací disponoval právě norský fotbal na konci minulého tisíciletí, překvapí zjištění, že na velkých turnajích severská země už 16 let absentuje. A podle toho, jak se zatím rýsuje její pozice v bojích o postup na turnaj v Rusku, se zdá, že se pauza protáhne.

Na jednu stranu je dozajista správné srovnávat se především s kvalitou absolutní špičky kontinentálního fotbalu. A tady české barvy zjišťují, že v posledních letech na Německo nebo Španělsko absolutně nestačí.

Nicméně možná nebude od věci nahlédnout projednou realitu také z druhé strany. Zatímco Norové od roku 2000 marně touží po účasti na jakémkoliv šampionátu, Češi berou div ne jako samozřejmost, že na turnajích Euro hrávají pravidelně, vždyť v letech 1996 až 2016 už na šesti evropských mistrovstvích v řadě ani jedinkrát nescházeli. Co by za to Norové dali.

Přes Nory až do Wembley

Dvě přímé česko-norské konfrontace v letech 1995 a 2005 vyzněly ve prospěch českého fotbalu. Klíčová byla především ta první, která Nedvěda a spol. dostala na Euro 1996 a Českou republiku, jež se po rozpadu federace ve fotbalovém světě teprve rozkoukávala, postrčila k tomu, aby hned začala navazovat na úspěchy z dob společného státu se Slováky.