Schapiro na Hrad může, i když Zemanův zákaz platí, říká horký kandidát na českého velvyslance v USA Kmoníček

Přestože prezident Miloš Zeman už rok a půl prohlašuje, že americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro má zavřené dveře na Hrad, tak úplně to neplatí. Schapiro na Hrad může a chodí na něj, ovšem ne do míst, kde sedí hlava státu. Velvyslanec po projití hradní brány míří do kanceláře ředitele zahraničního odboru Hynka Kmoníčka.

"On nechodí k panu prezidentovi, ale ke mně na zahraniční odbor samozřejmě může, a také chodí. Buď sám, nebo s nějakými delegacemi," sdělil HN Kmoníček, který je horkým kandidátem na místo velvyslance v USA.

Podle Kmoníčkových slov jsou se Schapirem přátelé. "Jsem s ním v naprosto pravidelném kontaktu, jak oficiálním, tak soukromém. V tomto žádné limity nemám. To, že jsme osobní přátelé, naší komunikaci pomáhá," podotkl Kmoníček, který tvrdí, že Zemanův vztah k velvyslanci nijak nezhoršuje vztahy s USA.

Konflikt mezi Zemanem a Schapirem se odehrál kvůli Zemanově účasti na vojenské přehlídce v Moskvě loni v květnu při padesátých oslavách konce druhé světové války.

Americký velvyslanec na Zemanovu účast reagoval tak, že není na něm, aby prezidentovi říkal, co má nebo nemá dělat, ale jeho účast kritizoval.

"Ta symbolika, že možná je jediným vůdčím představitelem státu EU, který bude stát na pódiu a sledovat vojenský pochod, když ta armáda destabilizuje jeden ze sousedních států EU, je taková prekérní," řekl velvyslanec a dočkal se za tato slova "odplaty". Zeman oznámil, že velvyslanec má dveře na Hrad zavřené.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Zeman svůj postoj změnil. Zároveň ale z Kmoníčkových slov vyplývá, že Zeman nebrání Schapirovým cestám do jiných míst Hradu. "Pan prezident měl a má své důvody pro své chování. Ale zcela chápal mé důvody, proč s takto strategickým spojencem musíme udržet normální pracovní komunikaci," podotkl.

Po prezidentských volbách v USA vše nasvědčuje tomu, že Schapiro v Česku skončí. Kdo jej nahradí, není zatím známo, o místo si řekla první manželka Donalda Trumpa Ivana Trumpová, což Kmoníček vítá.

"Výrazně by nám to pomohlo s viditelností Česka v USA, to je důležité. Minimálně pokrytí toho, co se děje v České republice, by bylo americkým tiskem třeba větší než nyní, kdy se v něm objevujeme naprosto výjimečně," řekl Kmoníček.

Ten zároveň odmítá, že by vztahy s USA poškodilo vstřícné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k Číně. "Prohlášení vztahy vůbec nezhoršilo. Kdyby se něco takového stalo, tak by to na mě v nějaké podobě už vykouklo na nějakém diplomatickém papíře nebo fyzicky v mé kanceláři. Nic takového se nestalo," tvrdí.

Podle něho chybí v současnosti ve vztazích mezi USA a Českem velké téma, které by Američany zajímalo. "To je náš dlouhodobý úkol, takové téma najít, zatím ho nemáme," přiznal a dodal, že pro Američany jsme v současnosti zajímaví především tím, že jako jedni z velmi mála máme velvyslanectví v Sýrii.

"Když se setkáme s americkými politiky či diplomaty, mají třeba i padesát otázek na jediné téma, na Sýrii a naše velvyslanectví tam. Naše informace a kontakty jsou po Američany nesmírně důležité. To je třeba velké téma. Není to ale záležitost, která by zajímala domácí americkou scénu," řekl s tím, že z jiných témat zajímá jeho americké přátele spíše pro odlehčení jediná věc − zda skutečně děti Donalda Trumpa z prvního manželství umí
česky.