Před třemi lety se schylovalo k propadu, který měl euro během následujícího roku srazit až na úroveň 1 : 1 vůči dolaru. Důvodem bylo vyšší tempo pokrizového oživení v USA ve srovnání s Evropou. Úrokové sazby v USA se díky tomu měly rychle oddalovat od sazeb v eurozóně.
Z rozevírání nůžek mezi sazbami nakonec mnoho nebylo, kurz eura vůči dolaru se ale i tak už dva roky pohybuje kolem 1,10. Nyní se však blížíme k dalšímu zlomu, a to směrem k silnějšímu euru. Hlavnímu motoru slabého eura posledních let, očekávanému zvyšování rozdílu mezi sazbami ECB a Fedu, totiž dochází palivo. Eurozóna si už nevede hůř než USA. Loni rostla dokonce o 0,1 procentního bodu rychleji a letos je v ještě lepší kondici. Nezaměstnanost klesá a spotřebitelská důvěra je poblíž pokrizových maxim. Tempo růstu německých průmyslových objednávek se navíc ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem zvýšilo o více než sedm procent.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace








