Poražená evropská levice

V takřka všeobecné úlevě z volební porážky pravicově populistické Strany svobody v Nizozemsku se vytratily zdrcující výsledky Strany práce, pro které se nehodí jiný výraz než sešup. Mnohem horší ale je, že tradiční levice ztrácí i v řadě dalších, mnohdy klíčových evropských zemí.

Stačí připomenout britské labouristy, kteří se od předloňského květnového debaklu, dosud pod vedením radikálně naladěného Jeremyho Corbyna, nestačili vzpamatovat. Stejně to platí o letošních vyhlídkách francouzských socialistů, jejichž někteří lídři začali testovat, zda by se pro ně nenašlo spolehlivější místo na kandidátkách u sotva rok starého hnutí En marche Emmanuela Macrona, který se v posledních týdnech etabloval jako favorit prezidentských voleb. Vzestup německé SPD s neokoukaným lídrem Martinem Schulzem může stranu, která po měsíce s děsem v očích sledovala, jak se její podpora ve volebních průzkumech ne a ne odlepit od dvacetiprocentní hranice, jistě těšit. Ale stačilo by, aby zářijové volby do Bundestagu přinesly byť jen těsnou porážku sociálních demokratů, která by je odsoudila k další velké koalici, aby se dřívější kocovina plnou silou vrátila.