Po známém pařížském náměstí Trocadéro, odkud je nezapomenutelný výhled na Eiffelovu věž, korzuje trojice vojáků. V ruce samopaly a bedlivě sledují davy turistů. Francouzi žijí už řadu měsíců ve výjimečném stavu poté, co zemi zasáhlo několik teroristických útoků. Naposledy je ve čtvrtek večer vyděsila střelba na pařížské třídě Champs-Élysées, při níž zahynuli dva policisté.
V této napjaté atmosféře teď půjdou Francouzi rozhodnout, kdo se stane novou hlavou jejich země. Prezidentem. Nebo prezidentkou.
"Vůbec poprvé jsou francouzské prezidentské volby celosvětovou událostí. Pokud by vyhrála euroskeptická kandidátka Marine Le Penová, zpochybní to existenci Evropské unie i eura coby světové měny," prohlašuje Dominique Reynié, ředitel respektovaného pařížského think-tanku Fondapol.
1. kolo – 23. dubna 2017
V prvním kole budou tuto neděli Francouzi vybírat mezi 11 kandidáty. Pokud ani jeden z nich nedostane přes 50 procent hlasů, uskuteční se za dva týdny druhé kolo. Do něj postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.
2. kolo – 7. května 2017
Francouzi budou volit mezi dvěma postupujícími z prvního kola. Do Elysejského paláce zamíří ten, který získá více hlasů.
Volí se ve Francii i ve světě
Francouzi mohou volit i ve světě na ambasádách a zastupitelstvích – v Česku na francouzském velvyslanectví v Praze. Hlasují také obyvatelé tuctu francouzských zámořských území, jako jsou například Guyana nebo ostrovy Guadeloupe či Martinik.
Tři dny před volbami se v Paříži opět střílelo
Z pařížské třídy Champs‑Élysées byla ve čtvrtek večer ohlášena střelba, při které přišli o život nejméně tři lidé – dva policisté a útočník. Podle pařížské policie, kterou citovala agentura Reuters, šlo s největší pravděpodobností o teroristický čin, na němž se podíleli minimálně dva útočníci. Jeden z nich byl podle listu Le Parisien na útěku. Tři jiné policejní zdroje, na které se odvolala agentura Reuters, uváděly, že mohlo jít o ozbrojenou loupež. Mluvčí ministerstva vnitra sdělil, že je příliš brzy hovořit o motivu střelby. Podrobnosti nebyly do uzávěrky HN známy.
Útočník, jehož policisté zastřelili, byl podle Reuters policii z minulosti znám. Bezpečnostní složky krátce po útoku prohledávaly jeho bydliště.
Pařížská policejní prefektura na Twitteru vyzvala, aby se lidé třídě Champs‑Élysées a jejímu okolí vyhnuli. Nad místem střelby přelétával vrtulník, uvedla agentura Reuters.
Stanice metra u Vítězného oblouku, který se nachází uprostřed bulváru, byla uzavřena. Policie zablokovala také velkou část třídy, kam se sjelo mnoho policejních aut, napsal deník Le Figaro.
K Paříži se proto nyní bude upírat pozornost celého světa. Protože se však neočekává, že by některý z kandidátů získal nadpoloviční většinu hlasů už teď v prvním kole v neděli, finále dvou nejúspěšnějších přijde na řadu za dva týdny.
Z jedenácti uchazečů o prezidentské křeslo v Elysejském paláci mají reálnou šanci probít se do druhého kola jen čtyři. Vedle zmíněné šéfky protiimigrační Národní fronty Marine Le Penové je to někdejší ministr socialistické vlády, dnes centrista Emmanuel Macron, pravicový expremiér François Fillon a radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Pátému v pořadí, socialistovi Benoitu Hamonovi, se už valné naděje nedávají.
Podle mnohých budou volby referendem o postoji Francouzů k Evropské unii, podobně jako loňské hlasování Britů o brexitu.
Není to jen Le Penová, kdo z uvedeného kvarteta sází na protievropské nálady. Také Mélenchon tvrdě kritizuje Evropskou unii a volá po razantních změnách. Po rozbití unie, jak ji známe v současnosti. Fillon je zase znám svou náklonností k Rusku.
Otevřeně proevropský je jen Macron. Požaduje "více Bruselu" a slibuje pod vedením tradičního německo-francouzského tandemu další sbližování členských států.
Francie přitom vždy stála v táboře hlavních zastánců integrace, byla zakládajícím členem současné unie a dlouhodobě patří mezi země, které určují její fungování a směr.
Kam půjde Francie, tam půjde i Evropa, konstatoval nedávno vlivný bruselský server Politico. Evropská unie dokáže přežít brexit, jenže odchod Francie, tedy frexit, by ji uvrhl do existenční krize, ze které by se už nevzpamatovala. Právě proto mohou tyto prezidentské volby ovlivnit podobu starého kontinentu na dlouhé roky dopředu.
Sama Evropa je přitom na rozcestí a tápe. Prochází nebývalou krizí: čekají ji náročné rozhovory o vystoupení Velké Británie z EU, neustává ani příliv migrantů zejména ze severní Afriky. O slovo se také stále častěji hlásí populisté, kteří svou filozofii opírají právě o kritiku všeho "bruselského".
Nadcházející prezidentské volby označují mnozí analytici za nejméně předvídatelné v moderních dějinách země. V dřívějších letech bývali dopředu jasní dva hlavní favorité, kteří pak zpravidla bez nějakého překvapení postoupili do druhého kola. Jenže to tentokrát vůbec neplatí.
Čtveřici nejvážnějších kandidátů dělí podle předvolebních průzkumů jen několik málo procentních bodů. A zejména v posledních týdnech před volbami se rozdíly začaly stírat opravdu výrazně. Jestliže se ještě v lednu zdálo, že o Elysejský palác se ve druhém kole utká centrista Macron s populistkou Le Penovou, tahle "jistota" se najednou rozplynula. Mohutně se na ně dotahuje radikálně levicový Mélenchon a naději udržuje i republikán Fillon. Preference všech čtyř se tak aktuálně nachází v rozmezí statistické chyby. Znamená to, že postoupit může úplně kdokoliv z nich.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
