Macron nehodlá ztrácet čas. Jméno premiéra už zná, připravuje i reformu pracovního trhu

Prezidentského úřadu ve Francii se v neděli 14. května ujme Emmanuel Macron. Jeho jasné vítězství v druhém kole voleb vyvolává velká očekávání, která se nejmladší prezident ve francouzských dějinách pokusí v příštích pěti letech naplnit.

"Máme před sebou obrovský úkol a musíme být odvážní. Zvolili jste si odhodlanost a odvahu, což je obrovský závazek," prohlásil Macron k davu svých příznivců, kteří v neděli přišli oslavit jeho vítězství k pařížskému Louvru.

Doba hájení nové hlavy státu však bude velmi krátká. Jako první musí Macron sestavit novou francouzskou vládu, která bude u moci pouze do červnových parlamentních voleb. Premiéra si už Macron prý vybral. Jeho jméno si však zatím nechává pro sebe a zveřejní ho až krátce poté, co se sám ujme prezidentské funkce. "Nebudu si s vámi hrát na hádanky," prohlásil.

Francouzská média spekulují, že do premiérského křesla usedne například uznávaný centristický politik Francois Bayrou nebo také dosavadní socialistický ministr obrany Jean-Yves Drian. Skloňují se však i jména republikána Xaviera Bertranda, který působil ve vládě exprezidenta Nicolase Sarkozyho jako ministr práce, nebo třeba europoslankyně Sylvie Goulardové.

Nová vláda bude mít 14 členů. Macron slibuje, že ve vládě budou ženy a muži zastoupeni rovným dílem. "Chci, aby v mém kabinetu zasedli zkušení lidé, a to nejen z politiky, ale i z veřejného života," uvedl.

Už krátce po nástupu do Elysejského paláce hodlá Macron představit dvojici významných reforem. Tou první je zákon, jenž by měl do francouzského "veřejného života vrátit morálku".

Francii v prezidentské kampani zasáhlo hned několik skandálů, které politickou scénu v očích veřejnosti poškozují. Ve Francii je například běžné, že zákonodárci zaměstnávají rodinné příslušníky jako své asistenty. Kandidát Republikánů Francois Fillon, který neuspěl v prvním kole prezidentských voleb, je ovšem navíc podezřelý z fiktivního zaměstnávání své ženy a dvou dětí.

V rámci nového zákona Macron hodlá tuto rozšířenou praxi zarazit. Současně pak plánuje zakázat kumulaci více než tří volených funkcí a zredukovat daňové úlevy pro zákonodárce.

Ještě důležitější pro Francii bude nová reforma přebujelého zákoníku práce, což je dlouholetá slabina francouzského hospodářství. Právě ta ukáže, zda Macron coby nový prezident dokáže druhou největší ekonomiku Evropské unie opravdu reformovat a modernizovat.

Nový prezident plánuje zjednodušit propouštění i najímání nových zaměstnanců. Firmám pak chce dát volnější ruku ve vyjednávání s odbory ohledně pracovní doby. Tak se mu alespoň zčásti podaří "obejít" 35hodinový pracovní týden.

Tyto kroky však u části francouzské veřejnosti narazí na tvrdý nesouhlas.

Už odcházející prezident Francois Hollande prosadil v roce 2016 dílčí změny ve francouzském zákoníku práce.

Francouzi na to ale reagovali několikatýdenními ostrými protesty a demonstracemi. Stávkovaly i rafinerie, kvůli čemuž se mnohé benzinové pumpy potýkaly s nedostatkem paliva.

A stejné to zřejmě bude i v případě Macrona. Ten se musí na střet s odbory a demonstrace po celé zemi připravit a neslevit nic ze svých probyznysových reforem.