Roboti na polích: vyplejí, sklidí úrodu a mohou zachránit srnky. Zemědělci nasazují drony a plánují automatické traktory

Srnka na obrazovce září jako červený puntík. Před svítáním ji zachytil dron s termovizí. Kroužil nad loukou a v trávě hledal zvířata, která by během sekání zřejmě zahynula. Data o tom, kde se tvor nachází, farmář vidí okamžitě. "Zemědělec pak od nás dostane mapu a zjistí, kde třeba srnčata přesně leží. Myslivec s dobrovolníky poté přijdou a zvířata odnesou do bezpečí," přibližuje technologickou novinku v zemědělství a ochraně přírody Petr Lněnička, jednatel firmy Vertical Images. Ta se mimo jiné zabývá leteckým mapováním a nyní testuje nové možnosti využití dronů v zemědělství.

Bezpilotní letadla společnosti křižují několik luk v Česku vždy půlhodinu až hodinu před svítáním nebo po západu slunce. "V tu dobu má tráva okolo sedmi stupňů Celsia a zvíře dvacet, dobře ho pak vidíme. Přes den to už kvůli vyšší teplotě nejde," vysvětluje Lněnička.

Dnes zemědělce a myslivce propojuje mobilní aplikace Senosec on-line, přes kterou dávají farmáři vědět, kdy a kde budou sekat. Vyspělejší drony s termovizí na ochranu zvířat začnou podle odhadů zemědělci používat do dvou až tří let − za tu dobu podle odborníků zlevní, zmenší se a budou uživatelsky jednodušší.

Zemědělství bez lidí

Podle průzkumu poradenské a auditorské společnosti PwC popoženou drony v následujících letech globální byznys o 127 miliard amerických dolarů. Jednou z nejslibnějších oblastí je právě zemědělství − nové technologie mohou podle analýzy zefektivnit a navýšit produkci až v hodnotě 32,4 miliardy dolarů. Mimo jiné proto, že do roku 2050 bude na Zemi devět miliard lidí. Počet pracovníků v zemědělství se ale příliš nezvýší.

Bezpilotní letadla zkouší například již dnes novozélandští a australští farmáři, aby měli přehled o zatoulaných kusech dobytka. "Drony pro nás nejsou hračky, my se snažíme naučit, jak je využít. Například létají nad výběhy a my tak kontrolujeme, kde máme ovce a kozy," popsala pro list The Guardian australská farmářka Anika Molesworthová.

Také někteří čeští zemědělci začínají používat data z bezpilotních letadel. Podle barevných map mohou posoudit zdraví plodin a vidí, kde mají například přidat hnojení. Tuto metodu už využily třeba zemědělské podniky SSHR Žehuň ve Středočeském kraji, Reno Farmy z Ostravska nebo Gamex Trading ze Slovenska. "Zemědělci obdělávají uniformně, ale výnos už pak stejný není. Jde o to, že pole se dá rozdělit na několik zón, ke kterým se dá přistupovat různě. A to může být pro farmáře zajímavé," vysvětluje jeden z důvodů použití dronů František Kumhála, vedoucí katedry zemědělských strojů na Technické fakultě České zemědělské univerzity.

Ale nejde jen o drony, které sedlákům usnadňují práci. Automatizace výroby, vertikální farmy umožňující pěstování v několika patrech nad sebou (v Česku první postavila firma Fosfa v Břeclavi) nebo traktory bez řidiče jsou nové technologie, jež zastanou lidskou činnost a zvyšují efektivitu. "Vše se posouvá ke snížení nákladů a zvýšení produkce, protože nejdražší na zemědělské výrobě je lidská síla. Opravdu to jednou může dopadnout tak, že někdo bude z velína na dálku sledovat a řídit, jak na polích jezdí stroje. Velký potenciál je také v družicových snímcích," uvádí Kumhála.

Technologie na začátku

S prototypem prvního traktoru bez řidiče přišla britská průmyslová skupina CNH letos v březnu. Stroj může pracovat ve dne i v noci a orientuje se podle satelitních snímků, senzorů a kamer. "My se zabýváme něčím podobným ve variantě malotraktoru, který seče trávu. Máme představu, že sám dokáže posekat pozemek bez toho, aby v něm seděl člověk, a bude schopný trávu i odvést," popisuje Kumhála jeden z výzkumů, který na zemědělské fakultě řeší. Vedle samořiditelného traktoru se výzkumníci na zemědělské univerzitě věnují vývoji menších polních robotů. Snaží se vymyslet vozítka, která by pomohla s obděláváním pole. "Místo člověka by se na pole vypustilo třeba 15 robotů, kteří by dokázali vytrhat plevel nebo udělat postřiky," upřesňuje Kumhála.

Ředitel a zakladatel českého výrobce zemědělských strojů Farmet Karel Žďárský potvrzuje, že farmáři mají o moderní technologie zájem. "Dnes už není výjimkou, že se na podzim uloží na pole hnojivo do řádků po kukuřici a na jaře se při setí zemědělec pomocí GPS strefí přesně do stejného řádku," říká Žďárský. Jeho inženýři zároveň vyvíjí několik aplikací, které mají pomoci s vyhodnocením dat při obhospodařování půdy.

Právě velké množství informací je pro zemědělce stále náročné zpracovat. "Zemědělci s nimi musí umět nakládat, my teď budeme hledat způsoby, jak data efektivně a levně vyhodnotit," dodává Roman Kvasnička, proděkan na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. Škola nyní připravuje laboratoř, kde bude zpracování dat zkoumat.