Hazardérské úvahy o referendu k EU

Prezident Miloš Zeman opět zopakoval svoji oblíbenou tezi, a to, že by o setrvání České republiky v Evropské unii nechal hlasovat lid v referendu. On sám, jak již poněkolikáté potvrdil, by hlasoval pro unii, nicméně jedním dechem dodal, co všechno tento spolek dělá špatně − plete se nám do života, chtěl by nám poslat imigranty, kteří by narušovali naši kulturu pojídání, a navíc trvá na nesmyslné zelené energii, která všechno prodražuje. O zákazu kouření ani nemluvě.

Referendum v době, kdy pouze 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně, by přineslo očekávatelný výsledek. Protože lidé si dobře pamatují debaty o ohnutých banánech, křivých mrkvích nebo zákaz výkonných vysavačů, ale třeba to, že díky unii je v Evropě docela dlouho mír a klid, považují všichni za samozřejmost. Odchod z unie prezentují tuzemští euroskeptici jako záležitost několika dnů − prostě rozvážeme všechny dohody a bude líp. Můžeme si pak dělat, co chceme, nemusíme sledovat evropské zákony a trh bezesporu zůstane otevřený, protože co by si unie bez českých skvělých výrobků počala.

Nutno dodat, že unijní představitelé se na špatném vnímání notně podepsali. Pokud chce Evropský parlament přesvědčit obyvatele o výhodách unie tím, že udělá reklamní kampaň, v níž vysvětlí, co všechno se za evropské peníze postavilo, rozpad si zaslouží. Je to podobné, jako když se nedávno Evropská komise snažila vytvořit nápady, kterak zlepšit vnímání unie mezi obyvateli. Jedním z nich bylo zavedení unijního dne odpadků, který měl občany přesvědčit, aby neplýtvali. Všechny tyto PR akce za mnoho milionů eur nutně působí na obyvatele záporně. Stejně jako plánovaná reklamní akce, která by měla přiblížit občanům evropské projekty. Jenže budou tam železniční koridory, nebo dvojí dotace na dánskou sjezdovku s převýšením jeden metr, či české cyklostezky za cenu šestiproudé dálnice?