Loučení s kancléřem, jenž spojil a zahořkl

Už samotná volba místa, kde se Evropa v sobotu rozžehnala s bývalým spolkovým kancléřem Helmutem Kohlem, byla symbolická. Těžko najít místo příhodnější než Štrasburk, metropoli Alsaska v minulosti střídavě dobývanou dvěma soupeřícími zeměmi, nyní zhmotnění myšlenky řešit konflikty jednáním, a ne válkou. Štrasburk byl ale také symbolem distance mezi bývalým kancléřem a jeho vlastí.

Když na podzim roku 1989 Helmut Kohl prosadil znovusjednocení Německa, ukázal, jak a kdy je třeba chytit příležitost za pačesy. Ta jasnozřivost je oceňována v Německu dodnes. Ale jak se stalo, že tak velká osobnost postupem času tolik zahořkla? Kohl zatrpkl vůči všem, kdo přišli do kancléřského úřadu po něm, vůči Angele Merkelové a vůči mnoha kdysi nejbližším spolupracovníkům, včetně svého korunního prince Wolfganga Schäubleho. Za vším stála Kohlova nechuť připustit, že ti, které učil, se mohou bez něj obejít, a ještě hůře, trval na osobním slibu, že nezveřejní utajované sponzory křesťanských demokratů, ani když to jeho stranu ničilo.