Dnešní informační společnost poskytuje lidem velké možnosti, ale na druhé straně od nich vyžaduje i vysokou míru odpovědnosti. Oslněni a nadšeni z nových technologií a jejich fungování zapomínáme totiž snadno na důsledky, které naše činy mají. Nová technická zařízení navíc své negativní dopady dovedou skrývat, takže se s nimi často nemusíme ani tváří v tvář setkat. Přestože nové digitální technologie s sebou přinášejí mnoho pozitiv, chtěl bych v tomto článku upozornit na některá etická rizika s nimi spojená.

Rizika eticky nežádoucího jednání se týkají oblasti soukromí, přesnosti informací, jejich vlastnictví a dostupnosti. Dnes se nejvíce hovoří o ztrátě soukromí, které je důležité pro rozvoj lidské svobody, důstojnosti, kreativity a mezilidských vztahů, ale v ohrožení jsou i další hodnoty. Ztrátou přesnosti, která hrozí například při zpracování velkých dat, přicházíme o respekt k jedinečnosti subjektu. Problém vlastnictví je akutní nejen při zpracování dat v různých státech a využívání cloudových služeb, ale především při ochraně autorských práv.

Informací je dnes k dispozici mnoho, ale ne všem jsou stejně dostupné. Digitální propast se rozevírá nejen mezi různými zeměmi, ale také v rámci jedné společnosti. Ne všichni jsou stejně informačně gramotní a movití, aby využívali všechny možnosti, které jim dnešní informační společnost nabízí.

Informační technologie také mění naše chování a postoj ke světu, což má své etické konsekvence. Příkladem může být zajištění maximální poslušnosti občanů podrobným přehledem státu nebo soukromých firem o jejich chování, neboť velká část lidských aktivit se odehrává, nebo alespoň projevuje, v digitálním prostoru. Množství informací, které budou o uživatelích k dispozici, se bude zvyšovat i s rozvojem internetu věcí. Nejedná se ovšem o jediné riziko.

Další hrozba vychází ze zmíněné složitosti a nesrozumitelnosti fungování technologií. Může se stát, že lidé přestanou rozumět světu kolem sebe a budou se v něm dít nepředvídatelné věci, o kterých lidé nebudou vědět, proč se vlastně dějí ani jak je ovlivnit. O tom psal již Franz Kafka.

Ale lidé nemusí možné etické problémy ani pociťovat jako nepříjemné a nežádoucí. Etických hodnot je možné se vzdát i dobrovolně výměnou za určité ekonomické výhody nebo za nějaký druh zábavy. Při radosti a veselí si člověk ani nevšimne, co se kolem něj odehrává. Různé formy marketingového využití prvků z počítačových her a zaujetí míří přesně tímto směrem.

Nesmíme zapomínat ani na riziko odtržení od reálného světa, které je spojeno především s virtuální realitou. Ta se může stát reálnější než realita skutečná, může být hyperreálná. Nejde však jen o virtuální realitu, ale také o různé idealizované obrazy a vzory, které vzdalují člověka od skutečnosti. Do této oblasti vlastně patří také internetová izolace od zpráv a informací, které narušují zažitou představu o světě.

Etické problémy je třeba řešit na více úrovních. Jednak tak, aby se staly součástí veřejného prostoru a aby o nich společnost věděla a diskutovala. Dále je třeba, aby i tvůrci nových technologií vytvářeli své produkty odpovědně. Součástí jejich práce by proto měla být i úvaha o účincích jejich produktů na společnost.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist