O podnikových informačních systémech se říká, že jsou ekonomickým srdcem moderních podniků. Nejvýraznějšími trendy, které v současnosti ERP systémy proměňují, jsou přesun do cloudu a nástup umělé inteligence. „Globálně sílí tlak na přechod do cloudu a Česko není výjimkou. Pro ERP v cloudu je důležitá kultura a nastavení firmy, protože tyto systémy očekávají vysokou míru standardizace,“ řekl Jan Filip, obchodní ředitel společnosti Mibcon, v červnové debatě Hospodářských novin. Dodal, že dříve si firmy nechávaly upravovat samotný systém, zatímco dnešní přístup přináší jiné koncepty jeho vývoje a rozvoje, umožňující uchování čistého jádra a snadnější aktualizace.

 

Podle Igora Chladila, technického ředitele společnosti Essence International, je hlavním přínosem cloudu rychlost implementace a pak následující správa ERP systému. „Zároveň však je svět cloudu velmi proměnlivý, pohyblivý a znamená to, že věci se zákazníkům mění pod rukama. I když jde o vylepšení, pořád jsou to změny. A čím větší firma je, tím větší dopady přechod může mít, protože se musí změnám přizpůsobit,“ podotkl Chladil. Přesto však vidí více přínosů cloudového ERP než jeho nevýhod. „Ovšem samotný přesun do cloudu není jednoduchá disciplína, je do něj často potřeba přenést celou infrastrukturu. Hybridy, tedy část systému v cloudu a část v zařízeních firmy, dávají smysl pro větší podniky. Firmy ze středního segmentu buď celé odejdou do cloudu, nebo zůstanou takzvaně on premises (na svém hardwaru, pozn. red.),“ zmínil Chladil.

Diskutující řešili také otázku bezpečnosti uložených dat – zda jsou data více v bezpečí v cloudu, nebo ve firemních počítačích a discích. Jan Filip řekl, že pro někoho, kdo je zkušený a ví, co má dělat, je teoreticky bezpečnější uložení on premises. „Na druhou stranu to vyžaduje veliké investice a velké úsilí, a tak je mnohdy lepší si úložiště koupit od lidí, kteří to dělají na denní bázi,“ je přesvědčen Filip.

Jedna pravda o podniku je nutností

Zásadním tématem při migraci ERP systému je jedna pravda o podniku, tedy sjednocená a přesná data. Pokud se totiž v jednotlivých odděleních firmy data interpretují různě, řízení je složité. „Je třeba dělat rozhodnutí na základě validovaných a ideálně komplexních dat. Tedy získat ucelený pohled na firmu skrze všechny její procesy a oddělení je základ pro to, aby bylo možné rozhodnutí definovat a ideálně co nejrychleji provést,“ připomněl Filip.

Při řízení firem se o slovo stále častěji hlásí také umělá inteligence. Podle Filipa už je mnoho firem ve fázi, kdy je pro ně AI nezbytností. Její pomoc začíná u rutinních činností, brzy se však podle Filipa dostane ke zpracování dat pro rozhodování. Výrobci systémů, jako je SAP a ostatní, deklarují do budoucna vizi autonomního řízení firmy skrze agenty, tedy agentní ERP. „I v naší firmě už je dennodenní rutina využívání AI a brzy se do ní dostane i řízení,“ je přesvědčen Filip.

Souhlasí s tím i Igor Chladil. „Cítím to hlavně v segmentu středně velkých firem, včetně nás. AI rychle zavádíme, má velký potenciál zlepšovat fungování firmy. Není však úplně jednoduché AI nasadit tak, aby se fungování skutečně zefektivnilo. Umělá inteligence totiž zesiluje vlastnosti firmy – nejen to, co funguje, ale i co nefunguje,“ konstatoval Chladil. Pokud ve firmě vládne chaos, umělá inteligence ji možná uvrhne do ještě většího zmatku. Ale pokud se dobře uspořádá a bude mít jednu pravdu uloženou v systémech a dokumentech, kam umělá inteligence dokáže sáhnout, může podle Chladila procesy naopak urychlit a zlepšit.

Lidé se s AI musí sžít a procesy se musí přepracovat. „Je to, jako když na silnici, kde se doposud jezdilo jenom padesátkou, najednou pustíte auta, která jezdí třístovkou. Sice něco ujedou rychleji, ale na konci se zasekají,“ ilustruje Chladil. Tak by to vypadalo, kdyby se AI aplikovala jen jako nástroj bez předchozí přípravy. Firmy proto budou hledat specialisty nejen s tou správnou kvalifikací, ale i s ochotou a schopností AI využívat.

Dobré je nasazovat nové systémy postupně

Při implementaci nového ERP systému často hrozí, že dojde k chybám, nikoli ze strany systému samotného, ale lidí, kteří jej obsluhují. „Je proto důležitý změnový management ze strany firmy, aby zavádění dokázala projektově odřídit a uhlídat. My třeba rádi dodáváme systémy agilní cestou, ať si je zaměstnanci osahávají postupně. To trochu mírní jejich odpor, protože systémy už jsou více jejich,“ sdílí zkušenost Chladil. Filip potvrdil, že postupné a relativně rychlé nasazování je nejen trend, ale i nezbytnost.

Je také velký rozdíl v tom, jak se implementují ERP systémy ve výrobních firmách a jak ve společnostech, které stojí spíše na lidech. „U výrobních firem jsou hezky popsané a řešené, protože je to doména, kde se rozvíjely. Jsou tam striktní vstupy a striktní výstupy. Ale pak máme kreativní obory, kde pomůže spíše například rychlé dohledávání pomocí AI agentů,“ přiblížil Chladil.

Podle Jana Filipa pronikání AI do řízení firem nebude znamenat, že zaměstnancům ubyde práce, spíše naopak. Práce budou mít více, protože budou více stíhat jiné druhy úkolů. „Bude tlak na to, nechat agentům rutinní, zdržující činnosti. A rozhodování a jednání se zákazníky budou nadále dělat lidé a budou na to mít více času,“ předpokládá Filip.

Partnery debaty jsou společnosti Essence International a Mibcon.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit