Svět podnikových informačních systémů (ERP) prošel v posledních letech výraznou transformací v reakci na novou realitu zejména výrobního trhu. Dnešní výrobní a obchodní firmy čelí turbulentnímu prostředí, výkyvům cen, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a obrovskému tlaku na digitalizaci i udržitelnost. Odpovědí dodavatelů podnikového softwaru tak jsou ERP systémy v podobě agilních, cloudových platforem, které masivně integrují umělou inteligenci a otevírají se aplikacím třetích stran.
Nejpodstatnějšími hybateli vývoje ERP systémů v posledních dvou třech letech jsou přesun do cloudu, schopnost přístupu z jakéhokoli zařízení, zachování čistého jádra a masivní nasazování umělé inteligence. Vývojáři se soustředí na neustálé zjednodušování a vysokou míru automatizace, která řeší kritický nedostatek lidských zdrojů. Potvrzuje to i Tomáš Smutný, generální ředitel společnosti QI Group: „Největší trendy vnímám primárně v oblastech automatizace procesů a plánování zdrojů. Je zde patrný trend zachytit proces, dobře ho popsat v rámci ERP systému a následně se zabývat jeho automatizací tak, aby zaměstnal co nejmenší počet zdrojů a byl tak ekonomicky efektivní i udržitelný.“
Důležitým aspektem této optimalizace je i technologická hygiena a zjednodušování architektury. Staré systémy byly často zatíženy množstvím lokálních úprav vytvořených na míru, které zásadně brzdily a prodražovaly další rozvoj a přechod na nové verze. Martin Dudek, solution architect a AI expert ze společnosti SAP, považuje právě změnu v architektuře za klíčovou: „Nejzásadnějším trendem byl přechod k čistému jádru systému, který oddělil stabilní standardní funkce od flexibilních rozšíření.“ Tento krok podle něj firmám nejen zjednodušuje upgrady a snižuje technický dluh, ale vytváří nezbytný a stabilní základ pro nasazení cloudových inovací a umělé inteligence. Firmy s tímto principem dosahují o 30 procent nižších nákladů na údržbu.
Skládačkové ERP a hranice uživatelské svobody
S přechodem k čistému jádru úzce souvisí i trend modulárního ERP a masivnější nasazování low‑code a no‑code nástrojů. Ty dávají firmám a jejich klíčovým uživatelům možnost upravovat a rozšiřovat systémy například o specializované aplikace bez nutnosti psát kód. Nabízejí tedy obrovskou svobodu, jak systém přizpůsobit potřebám podniku. S tímto technologickým posunem se mění i samotná role konzultantů a dodavatelů softwaru. „Dříve jsme vše drželi pod pevnou kontrolou – instalovali jsme systém, školili zákazníka, nastavovali s ním každý jeho proces. To se teď mění a trendem ve světě je spíše koučink – rychlé spuštění systému a jeho rozvoj pomocí průběžných konzultací a rad, jak systém lépe využívat,“ popisuje tento rozdíl Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii společnosti Minerva Česká republika.
Z této svobody se však nesmí stát nekontrolovatelný technologický chaos s nekonzistentními daty a stínovým IT. Takový stav ohrožuje stabilitu celého podniku. „Klíčem není technologii omezovat, ale dát jí jasný rámec. ERP by mělo zůstat jednotným zdrojem pravdy a páteří procesů,“ upřesňuje Milan Tesař, ředitel obchodu InfoConsulting. V praxi to znamená mít governance vrstvu, která pravidelně monitoruje vývoj nejdůležitějších indikátorů a schvaluje požadavky na úpravy.
Podobně pragmaticky situaci vnímá i Smutný z QI Group. Každá organizace má podle něho svá specifika a flexibilita systému je pro zákazníky klíčová. Nicméně varuje před rozsáhlými a nepromyšlenými úpravami. „Není problém upravit procesy nebo formuláře, ale vždy v jasně definovaném rámci. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že každá zakázková úprava znamená něco navíc a je nutné se o ni v budoucnu starat, například při přechodu na nové verze,“ dodává Smutný.
Otevřenost a nová realita kyberbezpečnosti
Obdobně, jak se ERP systémy „otevírají“ firmám a klíčovým uživatelům, otevírají se okolnímu světu. Pokračuje trend propojování přes desítky aplikačních rozhraní s aplikacemi třetích stran, komunikují se senzory a IoT zařízeními přímo na výrobních linkách a sdílejí obrovské objemy dat. Tato široká otevřenost však přináší zcela nové výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti, které aktuálně ještě umocňuje nástup evropské směrnice NIS2 a s ní souvisejícího zákona o kybernetické bezpečnosti.
Tradiční ochrana zvenčí již nestačí a dodavatelé ERP musí přecházet na mnohem přísnější architekturu prověřování – režim zero trust (nulová důvěra). „Přecházíme k ‚architektuře nedůvěry‘ přímo uvnitř ERP systému, kde se každý přístup neustále ověřuje a předpokládá se možný útok,“ vysvětluje Dudek.
Zákazníci v kontextu s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti vyžadují od dodavatelů tvrdé právní garance, přesnou lokaci dat na evropském kontinentu, detailní plány obnovy a nezávislé audity i subdodavatelů. „Pamatuju doby, kdy bylo možné krádež informací zrealizovat pouze tiskem balíku papírů. Pak přišly exporty do Excelu. A teď si můžeme nainstalovat AI agenta, který bude sám procházet našimi daty. Budeme jej blokovat? Zabezpečení dat proti únikům s výjimkou zaměstnaneckých kanálů je naše odpovědnost,“ připomíná Bartoš.
Od automatizace k autonomii
Dalším dominantním trendem poslední doby, který zcela určitě bude přetrvávat i do budoucna, je rozvoj a integrace umělé inteligence. „Stejně jako v ostatních oblastech je i v oblasti podnikových systémů vývoj AI velmi intenzivní a rychlý. Aktuálně je k dispozici řada funkcionalit založených na různých formách AI, prediktivní modely, velké jazykové modely a podobně, které mají reálný byznysový přínos,“ je přesvědčený Tesař.
Umělá inteligence ovšem nezůstává pouze u prediktivních modelů nebo vytěžování dokumentů. Systémy se postupně mění v aktivní partnery. Od jednoduché automatizace se AI posunuje k agentickým scénářům, kde systém dokáže rychle a přesně nakládat s daty, aktivně kombinovat informace, pracovat s kontextem a navrhovat konkrétní kroky, tedy například předpovídat rizika, optimalizovat dodávky a generovat reporty.
Dalším krokem je podle expertů kontextová inteligence, která chápe celý hodnotový řetězec a počítá dopad změn materiálových toků na finance nebo dostupnost produktů pro komplexnější zakázky. Výsledkem bude automatizace až 80 procent operativních úkolů, rychlejší měsíční uzávěrky a měřitelný růst produktivity z hodin na minuty. Místo spouštění funkcí z menu budou uživatelé s ERP hovořit, a ačkoliv jsou dnešní specializovaní AI agenti navrženi primárně jako doporučující a asistenční nástroje, je jen otázkou času, kdy jim manažeři svěří mnohem více pravomocí.
Hlavní brzdou inovací je lidský faktor
Ačkoliv špičkové technologie a propracované systémy pro moderní, bezpečné a udržitelné řízení firem už existují, reálné tempo inovací uvnitř firem je často pomalé. Na příčině se oboroví experti překvapivě shodují. Hlavní bariérou není technologie samotná ani její cena, ale lidé.
To potvrzuje nedávný průzkum SAP, kde 37 procent českých firem označuje roztříštěná data za hlavní překážku širšího využití AI. Následuje nejasná legislativa s 33 procenty a rezistence zaměstnanců s 27 procenty.
Při transformaci tedy hraje absolutně klíčovou roli interní firemní kultura a ochota opustit zajeté koleje. Technologický dluh nebo bezpečnost se dnes dá řešit relativně snadno, ale změnit způsob myšlení, procesy a ochotu lidí dělat věci jinak je výrazně těžší.
Anketa: Kde je hranice mezi uživatelskou přizpůsobitelností a kontrolou nad ERP systémem?
Tomáš Smutný, generální ředitel, QI Group
Vždy se snažíme vycházet vstříc zákazníkům a jejich specifickým potřebám. QI je komplexní systém, který ve svém základu pokrývá agendy desítek oborů – od strojírenských firem přes potravinářství a další výrobní odvětví až po vodárenství nebo zdravotnictví. Víme, že každá organizace má své specifické procesy, a proto klademe velký důraz na flexibilitu. Zákazníkům, kteří chtějí mít systém více ve svých rukou, nabízíme možnost provádět valnou většinu úprav svépomocí. Pro proškolené a certifikované uživatele totiž zpřístupňujeme náš vývojový nástroj QI Builder, ve kterém si mohou pro potřeby své firmy realizovat i komplexnější změny.
Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že každá zakázková úprava znamená něco navíc nad rámec standardního systému a je nutné se o ni v budoucnu starat, například při přechodu na nové verze. To s sebou nese určité kapacitní nároky. Je to tedy klasické „něco za něco“ – vysoká míra flexibility na jedné straně a odpovědnost za dlouhodobou udržitelnost na straně druhé.
Milan Tesař, obchodní ředitel, InfoConsulting
S větší svobodou přichází větší odpovědnost, která leží primárně na firmě a jejím přístupu k architektuře a řízení změn. Každá organizace má hranici „zdravé flexibility“ jinde – podle velikosti, vyspělosti IT i schopnosti řídit procesy. Klíčem není technologii omezovat, ale dát jí jasný rámec.
Moderní ERP, například IFS Cloud, kombinuje standardní funkcionalitu s konfiguracemi a low‑code rozšířeními, přičemž musí zůstat jednotným zdrojem pravdy a páteří procesů. Je nutná jasná vrstva governance, která schvaluje úpravy a určuje, kdo a za jakých podmínek může low‑code nástroje využívat. Ty nemají být dostupné všem, ale jen uživatelům s odpovídajícími kompetencemi a pouze pro požadavky, které prošly formálním procesem schválení.
Naopak široce dostupná může být personalizace, která zvyšuje komfort, ale nezasahuje do logiky systému, neovlivňuje ostatní uživatele ani kvalitu dat. Tento rozdíl je v praxi zásadní a odděluje zdravou flexibilitu od nekontrolovaných zásahů do systému.
Martin Dudek, solution architect a AI expert společnosti SAP
Určení hranice mezi uživatelskou svobodou a nutností kontroly je zásadní úkol, který vyžaduje jasnou rizikovou matici. Vítaná adaptabilita zahrnuje především úpravy na okrajích systému, jako jsou personalizované prvky uživatelského rozhraní, pracovní postupy s přímým dopadem na byznys nebo integrační konektory – což tvoří zhruba 80 procent potřebné flexibility. Tyto změny mohou uživatelé provádět relativně autonomně, protože neohrožují stabilitu celku a lze je snadno odvíjet nebo aktualizovat.
Naopak pevnou kontrolu si firmy musí udržet nad klíčovými pilíři: architekturou jádra, kde customizace nepřekročí pět procent, čistotou a konzistencí dat prostřednictvím centrální governance vrstvy a dodržováním compliance standardů, včetně auditu a role‑based přístupu. Dobře řízený modulární ERP systém umožňuje firmám zachovat si potřebnou flexibilitu i v období dynamičtějšího růstu. Příkladem je SAP clean core strategie, která ukazuje, jak sloučit tyto principy v praxi.
Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii, Minerva Česká republika
Nové technologie umožňují klientům, aby výrazně měnili své procesy pouhou konfigurací ERP systému a aby jej výrazně rozšiřovali bez pomoci dodavatele. Dříve jsme s firmou Minerva vše drželi pod pevnou kontrolou: Instalovali jsme systém, školili zákazníka, nastavovali s ním každý jeho proces, pomáhali s dokumentací procesů, s čištěním dat, se spuštěním do provozu, stabilizací a podobně. Na našich serverech jsme měli kopie všech zákaznických instalací tak, abychom dokázali kdykoli klientovi poskytnout kvalifikovanou pomoc. To se teď mění a trendem ve světě je spíše koučink – rychlé spuštění systému a jeho rozvoj pomocí průběžných konzultací a rad, jak systém lépe využívat, nebo spíše jak dělat podnikové procesy efektivněji a podpořit změny systémem.
V zahraničí byl tento přístup často využívaný i v minulosti, ale u nás na něj není mnoho firem připraveno. V přechodném období budeme nabízet obě dvě varianty.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN ICT revue.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
