Trendem firem jsou bylinkové zahrady na terase - pro jídlo i radost

Na Radku Pokornou sociální podnik Kokoza, jemuž šéfuje, se firmy obracejí s žádostí o pomoc, jak jednat co nejvíce ekologicky.

HN: Kdy se objevilo ve firmách "zelené" uvažování?

Tak třeba firma InterfaceFLOR s tím začala už v 70. letech. U nás se to mění v poslední době rok od roku a silně to vnímám v posledních pěti letech.

HN: S čím vším se na vás firmy obracejí?

Je to různé. Teď jsme pomáhali otevírat Bistro Chickin, kde je uzavřený koloběh potravin. Součástí toho bude i bezobalové hospodaření, kdy si zákazníci nosí vlastní nádoby na to, co nakoupí. A personál bude vysvětlovat a vzdělávat, proč třeba nedává víčka na kelímky.

Děláme pro firmy i pop-up, takzvané dočasné zahrady. Jak je řada lidí zavřená v klimatizovaných kancelářích a v open spacech, tak mají čím dál větší touhu jít o přestávce do zeleně. Takže máme poptávky po tom, jak by lidé mohli pracovat venku a něco si tam i vypěstovat. To znamená třeba bylinkovou zahrádku či záhon na terase nebo ve vnitrobloku, kde si zaměstnanci mohou natrhat bylinky na salát či si z nich uvařit čaj a ještě se kochat pohledem na ně a jejich vůní.

HN: Jsou nějaké příklady dobré praxe, kde to opravdu funguje?

Určitě je to Ikea. Tam jsme dělali hodně projektů. Oni přemýšlí už nad výběrem dodavatelů a v podobném duchu pokračují až do konce životnosti výrobku. Ve spolupráci s Heinekenem jsme loni zase dělali hodně zelených vnitrobloků. V Česku je to třeba Fosfa, která se snaží přemýšlet ekologicky, takže má nejen vertikální pěstování, ale i ekologickou řadu čisticích prostředků Feel Eco. A není to móda, ale prostě fakt, že oni to tak chtějí dělat.

HN: Jaké jsou trendy, které k nám přicházejí ze zahraničí?

Firmy se hodně zajímají o uzavřený cyklus potravy. To znamená o kompostování a budování komunitních zahrad. Hodně se na nás teď obracejí restaurace, které mají spoustu organických zbytků a říkají: nechceme je házet do popelnic, poraďte, jak s nimi naložit. Takže řada restaurací instaluje vermikompostéry - nádoby pro kompostování bioodpadu. Technicky to jde, jen to musí být odděleno od kuchyňských prostor.

HN: Vyčíslujete nějak úspory?

My ne, ale když firma takto uvažuje, přináší jí to benefity v podobě menší fluktuace zaměstnanců a jejich vyšší výkonnosti, a když ještě vyprodukovaný kompost rozdá místním zahrádkářům, buduje si dobré jméno vlastní značky. Moderní je třeba vertikální pěstování, což zlepšuje náladu v kanceláři, je to ale na péči věc náročná, protože každoročně se až třetina té zahrady musí obnovit.

HN: Pamatuji ještě před pár lety u jedné velké firmy, kde architekt zakázal lidem jakékoliv květiny…

Dnes jsme jinde. Je ale nepochybně příjemnější žít v zeleni, třeba v LMC, kde byť šlo o otevřené prostory, jsme žili skoro v džungli, což bylo velmi příjemné a akusticky dobré.

HN: Existují firmy, které mají třeba obědy čistě z lokálních surovin?

Ten trend je jasný ve start-upech. Už nejde jen o IT záležitosti, ale právě o malé firmy věnující se třeba výrobě lokálních marmelád. A těchto start-upů strmě přibývá. Mění se také uvažování o jídle. Firmy už nechtějí plýtvat, tak se spojují s potravinovými bankami nebo nakupují křivou zeleninu. Teď Intel vyvíjí aplikaci − a zapojily se do toho Unilever i Nestlé −, kde si lidé budou moci vyhledat původ potravin, kde a jak byl výrobek vyroben a jestli to bylo skutečně tak, jak je deklarováno.