Na obrazech Antonína Střížka a Hany Puchové nenajdeme vzdušné zámky, zhmotněné sny či nekonečnost existence. Malíři, kteří nyní vystavují v ostravském Domě umění, zobrazují pouze to, co existuje: lidi, místa, zákoutí.
Oba výrazné malířské talenty spojuje nejen víra v klasicky namalovaný obraz, ale také město Ostrava.
Antonín Střížek se sice narodil v severočeském Rumburku, ale v Ostravě prožil dětství i mládí a začal tu tvořit.
Už dlouho však žije úspěšnou kariéru v Praze, i když spojení s Ostravou neztratil, jak dosvědčuje několik vystavených obrazů osmapadesátiletého malíře.
To o sedm let mladší Hana Puchová se v Ostravě nejen narodila, ale je s ní dodnes bytostně spojena − což je malířčina výhra, ovšem také determinace.
Mimo Ostravu o ní ví pouze několik sběratelů a znalců současné malby. V tomto smyslu je autorčino nynější souborné ostravské představení, doprovozené monografií se soupisem díla, zásadním počinem.
Kromě Ostravy je ještě jeden důležitý moment, který malířku a malíře sbližuje: při vší rozdílnosti mezi Puchovou a Střížkem je to styl malby, který rafinovaným způsobem propojuje vysoce sofistikovanou realistickou stylizaci s jistým nádechem záměrné malířské naivity.
Oba tím dosahují bezprostřednosti účinku i pravdivosti, přirozenosti a intimnosti sdělení. Dokážou zaujmout jak vysoce poučeného diváka, tak toho, který se setkává s uměním jen příležitostně.
Střížkova práce je vystavěna na zkoumání "světa, ve kterém žijeme", sdíleném ovšem s patřičným nádechem malířského romantismu a schopností zachytit běžné městské pohledy i podivná zákoutí a zátiší.
Proto jsou vrcholem jeho výstavy rozměrná plátna zachycující například dva minimaxy zavěšené pod oknem nebo rudl opřený o stěnu a nasvícený intenzivním sluncem.
Střížkovými obrazy tak prolíná fotografická imaginace, kterou malíř osvědčuje rovněž v sérii vlastních fotografií, jimž se vedle malování souběžně věnuje.
Jedním z dominantních Střížkových témat jsou městské výjevy. Nevyhledává ale spektakulární pohledy, zachycuje městský prostor z pohledu běžného chodce. Někdy přitom využívá kontrast prudkého slunečního protisvětla.
Má rád i noční výjevy. V podmračeném podvečerním dešti zachytil třeba Sýkorův most, spojující moravskou a slezskou Ostravu, s projíždějícím trolejbusem a několika chodci pod deštníky a v pláštěnkách.
Možná že právě tak si leckdo představuje Ostravu, kterou zase zalidňuje fascinujícími portréty Hana Puchová. Na jejích plátnech stojí s charakterizačními postoji či gesty ostravské figury.
Řada z nich má co do činění s uměním a kulturním milieu města, malířka však důsledně používá v názvech obrazů jen křestní jména. Jako by si svůj svět chránila a svírala do sebe, takže proniknout k podstatě portrétů může pouze znalec ostravské umělecké scény. Ostatní diváci potřebují průvodce, aby kupříkladu na dvojportrétu Ilona a Jirka − kde ženská postava drží papouška a muž má na dlani ještěrku − rozeznali tamní antikvářku a vůdčího ducha Klubu Fiducia Ilonu Rozehnalovou, která s manželem chová doma různorodou faunu.
Antonín Střížek: Život
Hana Puchová: Pevné vazby
Dům umění, Galerie výtvarného umění v Ostravě
Výstavy potrvají do 3. září.
Nechybí ani dvojportrét bratrů Balabánových, malíře Daniela a již zesnulého spisovatele Jana, se kterými Puchovou pojilo přátelství.
Figurální portréty jsou jedinečným a zatím nepříliš doceněným vkladem autorky do české malby posledního desetiletí. Její kolekci v Ostravě retrospektivně doplňují také průhledy do ostravských bytů malířčiných přátel, obrazy zvířat a květin.
Malířka Hana Puchová tak potvrzuje tamní marketingové heslo, že Ostrava žije.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist