Umění psát scénáře

Projev prezidenta Miloše Zemana k výročí vzniku republiky prošel médii bez většího zájmu. Pochopitelně, pozornost přitahovala až absurdní směsice oceněných, spojující hrdiny normalizace s hrdiny válečnými, vědce s umělci. Snad i proto hlava státu ve své řeči věnovala tolik času propojení vědy a umění, které už nejsou obory paralelní, nýbrž oblasti prostupující se.

Prezident jindy rozdělující tentokrát v řeči spojoval, tedy alespoň v pár místech, v nichž vysvětloval podobnost osudu vědy a umění. A tak se ukázalo, za nesouhlasného kroucení hlavou Václava Klause, že ani ekonomie není exaktní věda (viz Nobelovy ceny posledních let), k přísné vědě nedospěla ani Zemanova prognostika. Vše je dnes ve vědě − jak krásné pointy umí Zeman tvořit − jen jakési "psaní scénářů". A psaní scénářů, děl prezident, je umělecká, nikoli vědecká činnost.