Zvýšíme rozpočet i platy, zrekonstruujeme Veletržní palác, slibuje nový ministr kultury Ilja Šmíd

Po rozhovoru s Iljou Šmídem člověk snadno nabude dojmu, že českou kulturu čekají zlaté časy. Nový ministr kultury v menšinové vládě Andreje Babiše za ANO, která zítra požádá parlament o důvěru, se kladně staví snad ke všem výzvám svého resortu. Během hodinového interview prohlásí, že navýší rozpočet úřadu i platy v příspěvkových organizacích. Znovu zváží přijetí zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, která je klíčová pro budoucnost Národní galerie nebo České filharmonie. Zjednoduší grantové žádosti. Najde peníze na rekonstrukci Veletržního paláce v Praze. A přispěje na stavbu koncertní síně v Brně. Několikrát se odvolá i na premiéra, jenž má prý vůli stavět.

Je v tom jediný háček a necelý měsíc po nástupu do funkce si ho Ilja Šmíd již uvědomuje. "Od začátku roku se mi tu střídají návštěvy a všechny žádají o nějaké navýšení rozpočtu. To úplně všechno nejde," říká ministr, který si ale nepřipouští háček druhý − že by mohl klidně být jen "zimním králem".

Pokud Babiš pro svůj menšinový kabinet nezíská důvěru a jeho hnutí ANO nakonec přece jen sestaví koalici, mohlo by právě ministerstvo kultury obětovat případnému koaličnímu partnerovi. Nad dotazem, jak dlouho si myslí, že bude ministrem, však Šmíd neváhá. "No přece čtyři roky," odvětí okamžitě a později si pochvaluje, jak ho na vládě "v kladném slova smyslu šokovaly" kolegiální vztahy ministrů za ANO.

Námitku, že není divu, když je vláda jednobarevná, nerozporuje. "Právě proto pan Babiš chce, aby to byla menšinová vláda, protože jeho ty koaliční půtky moc nebavily," vysvětluje Šmíd.

Pětašedesátiletý hudební manažer, který 10 let řídil Pražskou komorní filharmonii a šest let vedl orchestr FOK, se ministrem stal překvapivě. Poslední stálé zaměstnání měl před pěti lety, kdy krátce šéfoval opernímu souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni. Vydržel ale jen rok a pak odešel do penze.

Kontakt s hnutím ANO nevyhledával, při první schůzce prý Andreji Babišovi na rovinu řekl, že ho nevolil. "A jeho to opravdu nezajímalo, on chce odbornost. To velmi oceňuji," pochvaluje si premiéra, kterému Šmída doporučil brněnský primátor za ANO Petr Vokřál a ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. "Asi měli v hledáčku i jiné osobnosti, které to odmítly. Já jsem byl volný. Učím na Vysoké škole ekonomické, s manželkou máme agenturu. Nabídka přišla náhle a já jsem se rozhodl během dvou dnů," popisuje Šmíd, jemuž prý imponuje Babišův vztah ke kultuře i to, že své ministry "tlačí do velkého výkonu".

Jedno procento na kulturu

Šmíd má rozhodně předpoklady být dobrým ministrem kultury. Úřad zná "z druhé strany", tedy z dob, kdy u něj jako šéf orchestrů PKF a FOK nebo se svou agenturou AuraMusica žádal o granty. "Na ministerstvo kultury se vše muselo posílat dvakrát, nejprve v elektronické podobě a pak ještě vytisknout a poslat znovu. Budu zjišťovat, jak se tu s tím zachází," říká, když hovoří o potřebě zjednodušit grantové žádosti a odstranit zbytečné požadavky. "Během letošního roku to musíme udělat tady na úřadu," avizuje Šmíd, jemuž plány na zjednodušení zanechal již předchůdce, ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL.

Ten byl v loňských předvolebních debatách kritizován, že nesplnil slib a nenavýšil rozpočet ministerstva kultury natolik, aby mělo symbolické jedno procento ze státního rozpočtu. Ilja Šmíd tuto debatu zná, jedno procento pro kulturu žádal jako hudební manažer už v 90. letech. "Musíte si uvědomit, že každý rok díky růstu ekonomiky vzrůstá celkový objem státního rozpočtu. Před čtyřmi lety bylo jedno procento jiné než teď," poznamenává Šmíd.

Letos má jeho úřad rozpočet 13,02 miliardy korun. To už fakticky jedno procento představuje, do částky se ale započítávají také církevní restituce. Šmíd by rozpočet rád navýšil natolik, aby šlo o jedno procento i bez nich.

Pak jsou tady další problémy. Ministerstvo kultury má 29 příspěvkových organizací, jejichž zaměstnanci − často odborníci s vysokoškolským vzděláním − většinou pobírají nižší než průměrný plat. A to přesto, že od roku 2012 platy vzrostly o 41,4 procenta až na letošní předpoklad 29 376 korun. Šmíd hodlá v navyšování pokračovat. "Do roku 2021 chceme, aby platy byly na 150 procentech současného stavu," slibuje a hned to ilustruje příkladem houslistky z Mariánských Lázní, jež zároveň přes den jezdí s kamionem, aby se uživila. "V Plzni jsem zažil kolegy ze sboru, kteří odpoledne řídili tramvaj. Situace je opravdu špatná."

V rozpočtu na loňský rok platy 6781 zaměstnanců příspěvkových organizací ministerstva kultury tvořily 2,1 miliardy korun bez ostatních osobních výdajů, letos to má být 2,7 miliardy na 6850 lidí.

Šmíd se ovšem bude muset rozhodnout, zda peníze rozprostře mezi všech 29 příspěvkových organizací, čímž by všude došlo jen k mírnému nárůstu, nebo některé instituce upřednostní. Například Česká filharmonie si při nástupu šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka před lety vymohla jednorázové navýšení. A ministr Daniel Herman tento krok zpětně označil za nesystémový.

Ilja Šmíd je opatrnější. "Existuje něco jako národní kulturní instituce, co by mělo být výjimečné, a tudíž i výjimečně financované. Národní muzeum či Národní divadlo jsou holt víc než regionální divadlo a měly by mít potenciál přitahovat nejlepší z nejlepších," vysvětluje. Hned však dodává, že pokud se někde stanoví výjimečné podmínky, musí po nich následovat "výjimečné výkony, výjimečné pracovní nasazení a výjimečné výsledky".

Odpovědi na přímý dotaz, zda tedy z letošních 700 milionů korun na platy pošle víc institucím typu Národní divadlo, se ale vyhnul. "Ještě mi na ty úvahy nechte čas, do detailů situaci neznám. Ale uvědomuji si výjimečnost těch největších institucí," říká diplomaticky a hned zmiňuje příspěvkové organizace, kde je situace nejhorší − například ve skanzenu Valašské muzeum průměrný plat činí zhruba 18 tisíc korun. "Asi to budeme řešit individuálně případ od případu," uzavírá.

Jak s transformací

Další podstatnou otázkou je roky debatovaný zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře. Ten by umožnil transformaci příspěvkových organizací, jako jsou Národní divadlo či Národní galerie, na modernější formu. Dovolil by jim vícezdrojové financování a snadnější přijímání soukromých darů. Vytvořil by správní rady, které distancují ředitele od politiky ministerstva. A instituce by mohly obejít závazné tabulkové platy, jež například odrazují špičkové pracovníky ze zahraničí zvyklé na vysoké mzdy.

Ministr Herman se původně zavázal, že zákon přijme, nakonec ho ale nepředložil a nepodpořil ani senátní návrh někdejšího ředitele Jihočeského divadla Jiřího Šestáka. Herman argumentoval mimo jiné analýzou ministerstva kultury, podle níž by transformace uškodila takzvaným paměťovým institucím. V případě třeba Národní galerie by navíc stát ztratil kontrolu nad tisíci cenných obrazů, které jsou jeho majetkem.

Šmíd slibuje, že ještě letos rozhodne, zda zákon předložit. "A když se ukáže, že tam některé věci jsou neprůchodné, dají se řešit například samostatným zákonem o Národním divadlu, jako je zákon o České filharmonii. To, co bude vyhovovat vícesouborovému Národnímu divadlu, nemůže vyhovovat třeba Národnímu muzeu," naznačuje alternativu. "Nejlepší by bylo dát institucím možnost, aby se přeměnily, pokud chtějí, a jestli ne, aby dál zůstaly příspěvkovými organizacemi," míní Šmíd, jenž podobnou transformaci zažil v 90. letech, kdy vedl Pražskou komorní filharmonii.

Senátní návrh zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře prý četl. Nyní studuje připomínky, které k němu mělo ministerstvo kultury, i následné návrhy senátorů. "Čekám, že diskuse bude bohatá, své si určitě řeknou i poslanci, lobbisté, bude se o tom hovořit na tripartitě," odhaduje Šmíd.

Babišova vláda se o kultuře zmiňuje v programovém prohlášení, které Šmíd nenapsal, jen ho přeformuloval. Námitku, že je neurčité, odbývá tím, že programové prohlášení nemůže vypočítat vše.

Součástí prohlášení je například obnovení Státního fondu kultury. Ten existuje již od 90. let, od loňska však nepřijímá žádosti o dotace. Konkrétní představu o jeho fungování zatím Ilja Šmíd nemá. "Žádosti o dotace fond nepřijímá, protože tam momentálně nejsou peníze. Státní fond kultury je určitě také priorita, ale ještě jsem se k němu nedostal," omlouvá se, že je v úřadu krátce.

Dříve se objevovaly radikální návrhy − třeba že by ministerstvo kultury mohlo zrušit své grantové komise a peníze přerozdělovat prostřednictvím Státního fondu kultury. Komisí na ministerstvu ostatně v posledních letech přibývalo, vznikla samostatná pro festivaly, tanec se oddělil od divadla a podobně.

Ilja Šmíd se ke sloučení všech žádostí o granty do Státního fondu kultury nepřiklání. "Nemyslím, že je to úplně šťastné. Měli bychom hledat další zdroje financování Státního fondu kultury, ale spíš by měl pomáhat dofinancovat menší subjekty, které se nevejdou do programů na ministerstvu," domnívá se.

Přitom jde o systémovou záležitost. Předešlý ministr Herman si stěžoval, že když ministerstvo kultury nyní navýší dotaci krajskému divadlu, kraj si to vyloží tak, že své peníze může utratit jinde, a svou dotaci divadlu sníží. Šmíd v tomto ohledu spoléhá na lepší komunikaci s kraji, o niž prý usiluje celý Babišův kabinet. "Jako vláda jsme se již sešli s Asociací krajů a přijali jsme nový systém spolupráce, podle nějž bude danému ministrovi vždy komunikovat problémy všech krajů jeden garant," vysvětluje. Ministerstvu kultury byla přidělena hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská, s níž se Šmíd uvidí příští pondělí.

Rekonstrukce Veletržního paláce

Očekávání do Ilji Šmída vkládá také Národní galerie. Její ředitel Jiří Fajt je ve funkci tři a půl roku, během nichž svou instituci výrazně oživil. Stále však například nemá peníze na rekonstrukci Veletržního paláce v Praze, který je prý v havarijním stavu.

Předešlá vláda okolo problému našlapovala. Premiér Bohuslav Sobotka za ČSSD nakonec před parlamentními volbami prohlásil, že rekonstrukce Veletržního paláce je důležitá, peníze na ni ale nevyčlenil. "Ta rekonstrukce určitě bude," slibuje nyní Ilja Šmíd, aniž by však tušil, zda na ni najde jednu nebo třeba dvě miliardy, o nichž dříve hovořil Fajt. "S panem ředitelem Fajtem jsem se zatím sešel jen neformálně v očekávání funkce, další setkání mě čekají," hájí se.

Dřívější opravy Národního muzea či Národní knihovny ministerstvo hradilo z takzvaného Programu péče o národní kulturní poklad, v němž je do roku 2020 dohromady 9,9 miliardy korun. Rekonstrukce Veletržního paláce už by mohla být placena z navazujícího Programu péče o národní kulturní dědictví, jenž by v letech 2021 až 2027 měl disponovat 12 miliardami korun.

Ilja Šmíd si na závěr vyslechne námitku, že kdyby splnil vše, oč usiluje, musel by rozpočet svého úřadu několikanásobně navýšit. A že to nezní reálně. "Však to máme naplánováno ne na letošní rok, ale na celé čtyři roky, a některé projekty můj mandát přesluhují. Třeba jestli se bude stavět nový komplex vládních budov," zmiňuje další nedávný návrh nového premiéra. "Když jsem se na to pana Babiše ptal, říkal mi, ať se tím nezabývám, že to už tady dávno nebudu," dodává.