Média veřejné služby pod tlakem

Tak si to vezměme pěkně od začátku. V prosinci se v internetových Parlamentních listech objevila ostrá reakce místopředsedy Rady Českého rozhlasu Tomáše Kňourka na reportáže Janka Kroupy v Českém rozhlase, která upozorňovala, že Agrofert, největší český zemědělský podnik, hospodaří i na polích, u nichž není prokazatelným vlastníkem, a že na to pobírá dotace z veřejných peněz. Radnímu Kňourkovi vadilo, že reportáž byla uveřejněna v den, kdy designovaný premiér Andrej Babiš, který byl vlastníkem Agrofertu, než jej před rokem převedl do svěřenského fondu, prezidentovi oznamoval jména ministrů.

Záležitost v prosinci probírala Rada Českého rozhlasu − začala se jí zabývat, až když zasedání opustil ředitel zpravodajství Jan Pokorný − a zadala si celkem tři analýzy: od Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ), od společnosti Newton Media a od novináře Karla Hvížďaly. Tento týden rada zasedla znovu − opět kupodivu za nepřítomnosti ředitele zpravodajství − a to s pozoruhodným výsledkem. Generální ředitel rozhlasu vzal v potaz pouze jednu z analýz, tu od IKSŽ, přičemž druhé dvě odsunul s tím, že nesplnily zadání. Analýzy firmy Newton Media a Karla Hvížďaly měly jeden společný rys: Na reportáži neshledaly závažná pochybení. A ani analýza IKSŽ není ve svých závěrech kategorická: "Provedená analýza rámců identifikovala řadu elementů, které mohou potvrzovat porušení principů nestrannosti…" Nebo: "Na základě kvalitativní obsahové analýzy vysílání ČRo a souvisejících publikovaných článků byly identifikovány prvky indikující možná pochybení…" V obou případech nelze přehlédnout slova "mohou potvrzovat" či "možná pochybení". Tedy žádný vyhraněný odsudek.