Když se v Evropské unii chystá nějaký nový zákon, vědí o tom mezi prvními. Poslanci českého výboru pro evropské záležitosti o legislativě přicházející z Bruselu jednají a jejich připomínky by pak vláda měla zpátky tlumočit v evropských orgánech.

Jak ale vyplývá z ankety, kterou HN udělaly mezi členy výboru, řada z nich nemá ani základní znalosti toho, jakým způsobem přijímání legislativy v EU funguje. HN položily všem osmnácti poslancům a poslankyním výboru čtyři otázky. První dvě se týkaly základního fungování unie, druhé dvě pak tzv. uprchlických kvót, které už několik let patří mezi ústřední témata české zahraniční politiky. Zcela správně dokázali otázky zodpovědět jen čtyři z nich: předseda Ondřej Benešík (KDU-ČSL), Helena Langšádlová (TOP 09) a piráti František Kopřiva a Mikuláš Peksa.

Naopak správnou odpověď ani na jednu otázku neznal zástupce SPD Jiří Kobza. Za základní instituce EU označil mimo jiné Radu Evropy, která nemá s EU nic společného, nebo Meziparlamentní unii, což je organizace založená v roce 1889 sdružující zástupce parlamentů z celého světa. Kobza je přitom jedním ze zástupců české sněmovny v Radě Evropy a v lednu strávil týden na jejím zasedání ve Štrasburku.

Odpovědi na Anketu HN

Jmenujte základní instituce Evropské unie.
Rada EU / Rada ministrů, Evropská rada, Evropský parlament, Evropská komise.


Které z nich se podílejí na přijímání legislativy?
Všechny.


Co konkrétně ukládá Česku zavedení tzv. uprchlických kvót?
Vést s žadateli přidělenými na základě kvót azylové řízení bez povinnosti azyl udělit.


Koho konkrétně se uprchlické kvóty týkají?
Pouze lidí splňujících definici uprchlíka, hlavně ze Sýrie.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se