V Horní Blatné je v exekuci více než polovina obyvatel, na dluh kupují i rohlíky. Vyvlastnění postihlo také podnikatele

Není jí ještě šedesát, ale vypadá skoro o deset let starší. Na vrásčité tváři Marie Horáčkové se její trpký život viditelně podepsal. Přežila smrt svého syna, násilí, kvůli kterému odešla od manžela, a nakonec jí roky ničily exekuce.

"Deset let jsem pracovala jako dělnice na třídírně uhlí. Byla to těžká práce s lopatou, ale vydělávala jsem slušně. Potom mi ale lékařka řekla, že jestli nechci skončit na vozíčku, musím toho nechat. Ztrátou práce a rozvodem začaly moje finanční problémy," vypráví drobná hnědovlasá žena z Horní Blatné v Krušných horách.

V horském městečku, kde žije, není zkušenost s exekucemi ničím výjimečným. Podle jejich mapy, vydané neziskovou organizací Otevřená společnost, je samotná Horní Blatná s více než 63 procenty nejzasaženější lokalitou na Karlovarsku i jednou z nejzasaženějších v celé zemi. Z 387 lidí starších 15 let tady zažilo vyvlastnění už 244 obyvatel.

"Já měla exekucí několik. Moje dluhy přitom nebyly nijak velké, největší činil čtyři tisíce za to, že jsem si pořídila televizi na Multiservis. Jenže nakonec jsem za ni kvůli penále zaplatila dalších 37 tisíc," říká Horáčková, jejíž jméno v textu na její přání redakce změnila.

Ženě v krizi nakonec pomohlo, že se začala pro Městský úřad v Horní Blatné starat o pořádek na veřejných prostranstvích, uklízí i v jednom místním penzionu. "Dluhy se mi podařilo postupně splatit, už několik roků mám pokoj. Ale často jsem neměla peníze ani na jídlo," vypráví.

V obci plné exekucí kupují lidé rohlíky na dluh

Dalších 10
fotografií

Lidé potřebují něco jíst

Horní Blatná, horské městečko se zasněženým čtvercovým náměstím a opraveným kostelem v jeho středu, na první pohled nepůsobí jako ghetto. Řada domů je nově omítnutých, v uličkách dál od středu ale přibývá zpustlých stavení. Na několika průčelích dokonce prosvítají nápisy po odsunutých Němcích, kteří tu ještě za druhé světové války tvořili většinu obyvatel.

Otevřených je ale, zejména na náměstí, několik úhledných restaurací a penzionů. Je ovšem jasné, že žijí převážně z turistů. Místní dělají tržby hlavně třem obchodům potravin, z nichž hned dva sídlí v přízemí budovy městského úřadu.

Majitel jednoho z nich, Roman Pova, má mezi místními pověst dobráka, který dá zboží i na dluh. "Před deseti lety to po mně chtělo i deset lidí denně, nyní, protože si už nemůžu dovolit tak rozdávat, je to pár lidí za týden. Napíšu si lísteček, jméno, jsou to většinou stokorunové částky za měsíc. Koupí si jeden šáteček, rohlík, malou čokoládu za pětikorunu, jen základní potraviny, aby měli co jíst," říká Pova, ke kterému chodí bez peněz dvacet až třicet stálých zákazníků. Prodat jim "na sekeru" alkohol prý ale nepřipadá v úvahu. "A cigarety výjimečně, třeba mají jen padesát korun, tak jim dám do jejich krabičky polovinu a druhou teprve, až doplatí," říká.

Tvrdost exekutorů ale zažil i samotný majitel obchodu. "Měl jsem na náměstí pronajatou pizzerii a majitelka domu, která v jeho polovině bydlela, po mně chtěla platit celý účet za plyn. Přes šest tisíc korun jsem poslal asi o padesát dnů později, než jsem měl. Na soudních a exekučních nákladech mě to stálo o dalších dvacet tisíc korun více kvůli nezaplaceným třem stovkám penále, na které jsem zapomněl," říká místní patriot, který má za zády kromě regálů s kávou, rýží nebo okurkami i panoramatický snímek z fotografování obyvatel Horní Blatné z loňského srpna, kdy městys slavil 485 let od založení.

Rostoucí počet dlužníků

Že exekuce zasáhly v Horní Blatné tak vysoký počet lidí, překvapilo starostu Roberta Petra. "Věřil bych nejvýš třetině, 63 procent se mi zdá hrozně moc," namítá Petro.

Podle autora projektu Mapy exekucí Radka Hábla jsou však čísla správná. "Jsou z Exekutorské komory, z centrální evidence exekucí, navíc v Horní Blatné dosahoval podíl osob v exekuci 57 procent už v roce 2016, loni v říjnu to bylo 59 procent," uvedl.

Starosta přiznává, že problém se týká zejména chudších lidí, kterých je podle něho v městečku asi třetina, ale i podnikatelů. "Vím i o firmě, která má dvacet exekucí, další podnikatel jich má dvacet dva od devíti tisíc až po půl milionu," říká Petro.

Nejhůře je na tom podle něho ale zhruba deset procent nezaměstnaných, což je v obci se 440 obyvateli asi 35 lidí. Pro mladé, většinou starousedlíky bez vzdělání, chybí pracovní příležitosti. "V zimě a v létě to jde, to je zaměstná turistický ruch, ale horší je to na jaře a na podzim," vysvětluje. Řada lidí proto dojíždí například do továrny na automobilové součástky německé firmy Witte v Nejdku, do Ostrova či Karlových Varů.

Problémy se dědí

Jen pokud existuje výdělek, je šance se z exekuční pasti vymanit. Často se ale problém dědí, což dokládá právě i případ Marie Horáčkové. "Jedna dcera a syn s tím mají velké trápení, jen druhá dcera nedluží. Mají všichni základní vzdělání, nevyučili se, i když jsem je k tomu vedla, je pro ně těžké sehnat dobrou práci," říká.

Její příběh potvrzuje i zjištění odborníků, že exekuce nejvíce poznamenají děti. "Ovlivní je to na zbytek života. Domácnosti, kde jsou exekuce, jsou vlastně na okraji společnosti, jsou nuceny žít z nějakých sedmi osmi tisíc korun měsíčně, což nejde," upozorňuje Hábl. Lidé pod tlakem exekutorů se tak snaží mít nějaké peníze bokem, vydělat načerno. "Ty vzorce chování se opakují i v další generaci. Problém se pak rozrůstá a je pro vývoj společnosti velmi nebezpečný," varuje.

Oprava 20. 2. 2018, 11:15: Původní verze textu obsahovala chybnou informaci o tom, že je v Horní Blatné v exekuci nejvíce lidí v Česku. Za chybu se omlouváme.