Otázky, kdo bude v blízké budoucnosti řídit ministerstvo obrany a Generální štáb a čím české vojáky vybaví, vyvstávají v době, kdy vojsko stále z velké části stojí na osobním nasazení srdcařů, kteří v něm slouží. Zároveň se objevují v době, kdy armáda patří k nejdůvěryhodnějším institucím státu. Devět z deseti Čechů chce bránit suverenitu země za každou cenu, ale současně téměř dvě pětiny lidí soudí, že výdaje na armádu jsou zbytečné.
Peněz pro armádu přitom politici slibují čím dál více − a nárůst už je znát. Před čtyřmi roky vynakládala Česká republika na obranu ročně 39 miliard korun, letos to má být 59 miliard a za dva roky 77 miliard korun. Tak, aby země nebyla v NATO, kde členstvím získala výhody společné obrany, ale i povinnost starat se o vlastní sílu, černým pasažérem jako dosud. Nová technika, kterou vojáci potřebují − radary, děla, vrtulníky, obrněnce či protiletecké baterie −, v součtu vyjde na 70−90 miliard korun, které by armáda měla vynaložit v horizontu několika let.
Máme "hluché a slepé vrtulníky"
Armádní zakázky jsou kvůli ráznému nástupu ministryně Karly Šlechtové v centru pozornosti. Nikoliv ale úplně její vinou − řadu předchozích let se šetřilo a nenakupovalo.
Víceúčelové vrtulníky
Místo bitevních strojů sovětské konstrukce Mi-24/35 chce armáda dvanáct víceúčelových helikoptér schopných podporovat pozemní síly. V původním, nyní už zrušeném řízení Česku nabízely vrtulníky Airbus, AgustaWestland (obě konsorcia za zhruba šest miliard) a Bell (za dvanáct miliard).
Izraelské radiolokátory
Osmička nových izraelských mobilních radarů má být pro strážce českého nebe skokem o půl století. Češi dosud používají muzejní sovětskou techniku. Radary mají sloužit ke sledování vzdušného prostoru do tříkilometrové výšky, vyjdou na čtyři miliardy korun.
Protivzdušná obrana
K izraelským radarům bude zapotřebí koupit i nové raketové baterie, které nahradí původně sovětské komplety 2K12 KUB. V médiích se zatím objevovala čísla mezi pěti a jedenácti miliardami korun.
Nová děla
Ministryně Šlechtová zastavila zakázku v hodnotě jedné a čtvrt miliardy na modernizaci 33 kanonových
houfnic DANA.
Resort k ní přikročil poté, co se vzdal původního plánu nakoupit dalekonosná děla s dostřelem až 40 kilometrů.
Modernizací starých houfnic měli čeští dělostřelci získat schopnost pálit na 25 kilometrů.
Pásové obrněnce
Česko se pomalu připravuje na náhradu starých sovětských "bévépéček". Přezbrojení bude nejspíš největší zakázkou současnosti, vyjde odhadem na padesát miliard.
Pancéřované vozy Titus
Zakázka na šedesátku kolových obrněnců za bezmála pět miliard stojí kvůli tomu, že společnost Tatra z konsorcia Czechoslovak Group nemá patřičnou bezpečnostní prověrku, uvedlo Právo.
Armáda má proto děla s dostřelem 20 kilometrů, ale léta ví, že potřebuje dvojnásobek. Radary jsou skanzenem staré sovětské techniky, kde se některé výpočty ještě dělají ručně. "A naše bitevní vrtulníky jsou podle pilotů v podmínkách dnešních bojišť prakticky hluché a slepé," říká náčelník Generálního štábu Josef Bečvář.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
