V polovině tohoto týdne složila Angela Merkelová počtvrté přísahu jako spolková kancléřka a na jeho konci v Rusku počtvrté zvolí Vladimira Putina prezidentem. V prvním případě nejčastěji zaznívá, že je to kancléřčino poslední volební období, ve druhém panuje shoda, že jen současný vládce Kremlu rozhodne, jak dlouho ještě setrvá ve svém úřadě. Rozdíl je zřejmý. O politickém osudu Merkelové rozhodují voliči, zatímco Putin rozhoduje sám o sobě od chvíle, kdy mu stárnoucí a nemocný předchůdce Boris Jelcin předal moc výměnou za garanci beztrestnosti sebe i své rodiny.
V nedělních ruských volbách proto půjde pouze o to, zda bude Vladimir Vladimirovič ve své funkci potvrzen v předem signalizovaném optimálním poměru 70/70, tedy 70 procent hlasů při nejméně sedmdesátiprocentní účasti. Největším soupeřem úřadujícího ruského prezidenta po třech volebních obdobích, k nimž je třeba přičíst i prezidentskou pětiletku Dmitrije Medveděva, je totiž voličská apatie. Proč se obtěžovat jít k urnám, když se široko daleko nerýsuje vážný soupeř?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
