Sami uprostřed svých obrazů

Byla to jen epizoda dlouhého večera předávání literárních cen Magnesia Litera, zato epizoda příznačná. Ředitel artového programu České televize Tomáš Motl na jevišti vysvětloval, jak se jeho stanice pečlivě věnuje literatuře a jak si s ní dobře rozumí. "Samozřejmě že literatura musí mluvit televizním způsobem," dodal Motl. Znělo to absurdně nejen proto, že ČT art nedávno zrušila jediný specializovaný literární pořad, který měla, takže to vypadá, že trend je spíše opačný: paradoxní ale byl už prvotní obsah tvrzení pana ředitele. Má-li být literatura v televizi, musí mluvit televizním způsobem! Musí se přeložit do jazyka obrazu, jinak ji nikdo nebude vnímat a nebude se o ni zajímat.

Jak takové rozumění vypadá, opět předvedly každoroční knižní klipy, jimiž televizní Litera představuje nominované autory a jejich knihy. Hravé animace se jako obvykle povětšinou soustřeďovaly téměř na doslovné ilustrace textu a jako prostá metonymie vytvářely obrazový ornament knižního světa. Kniha, která se stala obrazem, sice mluvila, ale nešlo ani o zábavný infotainment, ani o samostatnou obrazovou výpověď. Vznikl jakýsi hybrid, který ztratil magickou sílu obrazu i kouzlo textu. Obraz text nijak nerozšířil či neproměnil, překlad se nepovedl, zůstalo podivné prázdné obrazové Nic − esence televize.