Komentář: Česká ekonomická "kolonie" Západu bez černých i růžových brýlí

Opravdu jsme ekonomickou kolonií Západu? Na sugestivní otázku se silným citovým zabarvením dávají zdánlivě jasnou odpověď tvrdá čísla. Dividendy, které si odvezou zahraniční vlastníci českých firem, stabilně rostou, odtékající kapitál se počítá v řádu stovek miliard korun, a je tedy makroekonomicky velmi významný. Zvyšuje se i rozdíl mezi hrubým domácím produktem (HDP), což je hodnota všeho, co u nás za rok vznikne, a národním důchodem (HND), tedy (zjednodušeně) hodnotou toho, co zbyde, když odečteme produkci v podnicích vlastněných zahraničním majitelem a přičteme to, co se za hranicemi vyprodukuje v české režii. Stále častěji je tak slyšet nářek a čím dál na levici, tím je zřetelnější i protikapitalistický osten. To za komunismu nebylo, abychom pracovali na cizáky!

V současné, vůči EU hyperkritické náladě přišlo dokonce do módy srovnávání odlivu zisků s objemem peněz, které do Česka tečou z Bruselu. Obzvlášť pikantně to zní od pravicových kritiků EU. To snad naznačují, že výpadek příjmů po hypotetickém odchodu z EU vykompenzují zkrouhnutím dividend? Na nich se přece nezmění nic. Absurdnost téhle matematiky pak podtrhuje fakt, že zdaleka ne všechny dividendy míří do členských zemí Evropské unie. Kdo si uvědomuje sílu japonského kapitálu třeba v sektoru dodávajícího výkonným českým automobilkám a kdo nezapomněl na Korejce a Američany, ten takovou botu neudělá.