Co řeší lídři byznysu? Nové technologie, inovace a lov talentů

Stanislav Gálik, Aures Holdings

Nechci pracovat s béčkovými lidmi

O inovace stojí podle Stanislava Gálika spousta tuzemských firem. "Inovace jsou módní, stejně jako být vegan, běhat nebo po městě nosit kelímek s kávou. Jen některé z nich jsou ale skutečně motivované změnu udělat. Potom to je pro inovátora utrpení," říká šéf inovací v Aures Holdings (dříve AAA Auto) a ředitel dceřiné firmy Aures Laboratories, která pro mateřskou firmu inovace vyvíjí.

Gálik dříve inovoval například v České spořitelně, ale i v řadě start-upů. Vybudoval a pak úspěšně prodal módní značku Galard. Ačkoliv v AuresLab působí teprve čtvrtým měsícem, rozjel už několik inovačních projektů a mnoho dalších plánuje. "Procházel jsem například nějaké analýzy a objevil jsem prostor na trhu s investičními auty, která časem neztrácejí na hodnotě. Stojí od 100 tisíc do několika milionů, jedná se o veterány i socialistická auta. Tento byznys jsme spouštěli dva měsíce od prvotního nápadu," popisuje produktovou inovaci Gálik.

Se svým týmem se pustil také do vývoje softwaru, který na základě datové analýzy určuje, na které z poboček je třeba mít jaký druh automobilu. "Na Vysočině se více prodávají SUV, v Ostravě se daří benzinovým motorům, v Brně frčí bílé octavie. Cílem je mít na place auta, která tam zákazníci hledají," dodává. Ale i nejlepší nápad je podle něj k ničemu, pokud jej nerealizuje se špičkovými kolegy. "Brát pod sebe béčkové lidi, a tedy polevit v požadavku mít pod sebou jen ty nejlepší, to se mi už vymstilo," říká.

Áčkoví lidé neradi opouštějí prostředí, kde je jejich práce oceňovaná a kde mají prostor pro seberealizaci a svobodu. Rozdíl v kvalitních a nekvalitních inovátorech je podle něj v tom, že ti dobří jsou zaměření na dodání výsledků, ti slabí se soustřeďují na kreativní práci, ale opomíjejí kvalitní realizaci.

Pavel Drahotský, Saxo Bank

Movité obslouží člověk, ostatní robot

Šéf tuzemské pobočky Saxo Bank Pavel Drahotský je velikým technologickým nadšencem.

Roboti podle něj nahradí některé zaměstnance pražské pobočky už za pár let. Hlavním důvodem pro zavedení robotů je to, že zaučení nových lidí trvá rok až 18 měsíců.

Pražský tým, který čítá dvě třetiny lidí pocházejících ze zemí mimo EU, pomáhá klientům obchodovat na desítkách burz po celém světě a všechny informace musí ověřovat v momentě, kdy se na ně zákazník ptá. To trvá minimálně desítky vteřin. Stroj by informaci získal okamžitě.

Bankovnictví se podle Drahotského stane byznysem založeným na vztazích. "Movití klienti mají zpravidla jen několik málo přátel, svého právníka, lékaře a bankéře. Ti o nich vědí všechno. Proto budeme stavět na důvěře a na tom, že klienta dobře známe a dovedeme jej nasměrovat," říká.

Za deset let už podle něj bankéři budou jen udržovat vztahy s klienty, snažit se chápat jejich stimuly pro rozhodování a motivace chování. "Vše ostatní zajistí technologie, které zatím nebudou moci zachytit důvod nějakého rozhodnutí plynoucí například z toho, že jste se v minulosti nějak spálil," vysvětluje Drahotský a dodává, že drobní klienti se budou muset smířit s tím, že je obsluhuje stroj.

Jen ti velcí budou moci využívat služeb lidského bankéře, který bude podrobně znát jejich situaci a zázemí a tím bude moci lépe chránit jejich zájmy. "Tito bankéři budou samozřejmě velmi dobře placení, protože budou schopní číst mezi řádky a rychle identifikovat možný problém," říká šéf a dodává, že podnikatelé si zatím příliš neuvědomují, že práce strojů není zdaněná ani chráněná jako práce lidí. Ti jsou navíc v dnešní době obrovským rizikovým faktorem pro každého zaměstnavatele.

Pavel Novák, Zonky

Nábor zbrzdíme, už dnes je nás hodně

Do společnosti Zonky, která zprostředkovává půjčky mezi lidmi, nastoupil šéf Pavel Novák před rokem. Jak sám říká, tehdy se jednalo o start-up bez dopilovaných vnitřních procesů. Dnes má firma desítky tisíc aktivních investorů a více než 20 tisíc aktivních půjček. Společnost roste každý měsíc o desítky procent. Také počet zaměstnanců se za rok zvýšil zhruba třikrát na stávajících 140 lidí.

Cílem ředitele není nabírat další zaměstnance, ale více investovat do technologií, které by dovedly pracovat s klienty, vyhodnocovat rizika a automatizovat celý proces. "Myslím, že už nikdy nebudeme mít více lidí než máme teď, myslím, že bychom jich měli zaměstnávat i méně než teď. Hlavně proto, že počítače pracují rychleji a přesněji než lidé," míní Novák.

Ve středním managementu má podle něj hodně lidí zkušenosti s prací pro klasické velké banky. "Jsem za to rád, protože takoví lidé mají potřebnou disciplínu a váží si toho, že mohou své nápady rychle realizovat," dodává ředitel. Občas se podle něj stává, že nováček se zkušenostmi z velké banky se svobodou nedokáže správně naložit, za rok takových lidí pár odejde. "Všichni si tu tykáme, nenosíme kravaty a snažíme se v lidech vzbudit pocit, že si s každým z vedení mohou kdykoliv promluvit," popisuje firemní atmosféru šéf.

Martin Palička, Etnetera

Dobrá parta, svoboda a obsah táhnou

Když se Martin Palička ohlíží za svým působením v technologické společnosti Etnetera, nejvíce jej mrzí zbytečné odchody lidí, kterým se dalo zamezit.

Bývalý šéf a stále ještě předseda představenstva po roce a půl fungování firmy začal budovat velmi otevřenou firemní kulturu. To obnášelo i odtajnění platů všech zaměstnanců. "Po uvolnění se začaly objevovat potíže, zjistili jsme, že se ve firmě někteří zaměstnanci snaží schovávat a nejsou zodpovědní," vypráví. Půl roku trvalo, než se vedení rozhodlo pomoci lídrům týmů rozloučit se se slabými pracovníky. "Týmy si paradoxně chtěly špatné kolegy udržet i za cenu toho, že za ně odvedou práci. Je to vlastně druh falešného kamarádství," míní.

Jeho největší manažerskou chybou bylo, když nechal odejít kolegyni, která byla pro firmu hodně důležitá, ale měla problémy se svým lídrem. "Byla hodně oblíbená a její odchod měl velký vliv na náladu ve firmě. Lidem dlouho trvalo, než její odchod strávili a uvěřili nám, že víme, že jsme udělali chybu," popisuje Palička.

Odchod důležitých lidí může podle něj nahlodat spoustu dalších kolegů, kteří doteď byli spokojeni. "Dobrá parta, svoboda a zajímavé projekty – to jsou naše magnety na uchazeče o práci. Peníze v IT nehrají hlavní roli," tvrdí.