Algoritmy mají za úkol vyhledat komerční využití vynálezů. Věci objevené na univerzitách často leží zbytečně "v šuplíku"

Nápady českých vědců končí mnohdy takzvaně v šuplíku či v univerzitních archivech. O některých z nich se výjimečně doslechneme z médií skrze nadnesené titulky. Realita je však taková, že komerčního využití se jich dočká jen malé množství, protože školy jen zřídka zjišťují, po čem je na trhu skutečně poptávka.

Spolupráce tuzemských univerzit se soukromým sektorem se tak často soustřeďuje například na rutinní činnosti, jako jsou rozbory materiálů. Firmy dodají vědcům v laboratořích vzorky a ti je na zakázku zanalyzují. K tomu použijí nákladné přístroje, na něž dostávají výzkumné ústavy granty či dotace, a které se proto soukromým společnostem nevyplatí pořizovat.

"V zahraničí je běžným termínem technology transfer office, tedy oddělení, které je rozhraním mezi byznysem a akademickým prostředím. V Česku jsou univerzity v tomto ohledu stále v začátcích. Někde už podobná oddělení byla založena, například na Ústavu organické chemie a biochemie v pražských Dejvicích, jinde firmy musí kontaktovat přímo jednotlivá vědecká pracoviště," popisuje situaci Jan Vondraš z mezinárodní společnosti Cabinet Plasseraud, jež se zabývá ochranou duševního vlastnictví a zejména patenty.

Podle zakladatelů společnosti Unico.AI kvůli tomu výzkumníci mrhají časem, který by mohli využívat lépe. Proto se rozhodli založit firmu, jejíž název vznikl z anglických slov university, company a AI, tedy ze spojení univerzit, firem a umělé inteligence.

Vojtěch Kadlec a Vojtěch Nosek se dříve věnovali podobné činnosti jako dnes na Českém vysokém učení technickém v Praze. "Naším základním cílem je zlepšit a zefektivnit přenos technologií a znalostí z univerzit a výzkumných organizací do praxe. Naše vize ale v univerzitním prostředí moc nefungovala," vysvětluje Kadlec důvody pro odchod z veřejné instituce.

Oba Vojtěchové následně spojili síly s datovými vývojáři Pavlem Kordíkem a Stanislavem Kuznetsovem, aby vytvořili komplexní počítačový systém propojující soukromý sektor s univerzitním prostředím. Ten čerpá z různých databází údaje o patentech, vědeckých publikacích či projektech a nachází v nich ty, které by mohly být zajímavé pro firmy a investory.

Hledání shody

"Základem jsou data. Na nich je založena platforma, která dává dohromady, co určitý vědec, tým nebo pracoviště vyprodukovali. Role umělé inteligence je například v chytrém párování," popisuje vývojář Kordík. Párování zohledňuje desítky parametrů. Následně stačí zadat do vyhledávače klíčová slova, na základě nichž pro určitou firmu program navrhne, který vědec či inovace by se jí mohli v byznysu hodit.

Další využití nachází umělá inteligence při hodnocení samotných inovací a jejich komerční využitelnosti. K tomu lze použít například údaje o tom, v kolika zemích je patent zaregistrován, kolik jeho licencí bylo už prodáno nebo jak moc se týká oblastí, které jsou v současnosti mezi firmami v módě. "Teď jsou v trendu termíny jako cloud, umělá inteligence, internet věcí nebo smart city, i když to už je asi za zenitem," popisuje Kadlec některé z nich.

Práce Unico.AI není pouze technologického rázu. Mladí podnikatelé získávají informace i "v terénu". Obcházejí české univerzity a firmy a zjišťují, co kde umí a potřebují. Věnují se také konzultační činnosti nebo workshopům.

Podíl v založených start-upech

Když se podaří najít shodu, přistupuje Unico.AI k samotnému transferu technologií z univerzit do firem. "Pomáháme nastavovat licenční smlouvy tak, aby byly výhodné a přijatelné pro obě strany," říká Vojtěch Nosek.

Prodej licencí je jen jednou z možností, jak dostat inovaci do soukromého sektoru. V jiných případech firmy přímo spolupracují na výzkumu nebo přistupují k zakládání start-upů, v nichž se spojí znalosti vědců a peníze investorů. Unico.AI za zprostředkování obchodu získá poplatek a také podíl ve firmě.

"V tuto chvíli máme 10procentní podíl v jedné firmě, která se zabývá měřením vlhkosti v dřevostavbách, a podobně to máme domluvené i v dalších dvou rozjednaných projektech," říká Nosek. Univerzity se do podílu ve start-upech příliš nehrnou. Tomu by musel předcházet dlouhý proces schvalování.

Unico.AI, založené loni v květnu, za rok své existence připravilo půdu pro desítky projektů, které začnou vynášet teprve za několik let. Zatím je však podnik schopný pokrýt veškeré provozní náklady konzultační a přednáškovou činností. Všechny příjmy navíc investuje do vývoje, protože jak podnikatelé říkají, úroveň jejich služeb roste úměrně s množstvím a kvalitou dat a algoritmů, jimiž disponují.

V současnosti dojednává společnost poslední podmínky pro vstup investora, který má zájem koupit v ní 15procentní podíl. Podle tržního odhadu, z něhož je vypočítávána kupní cena, má už dnes firma hodnotu více než 26 milionů korun. Zakladatelé firmy se nechtějí zastavit v Česku. S tím, co se tu naučí, plánují jít i do světa. "Je jen iluze, že u nás to nefunguje a všude jinde ano. To, co řešíme, nefunguje moc dobře nikde," podotýká Kadlec.