Nejsou lidi. Firmy slevují ze svých nároků, berou téměř každého. Starší lidé to mají ale stále složité

Firmy se snaží obstát v době, kdy najít nové zaměstnance je těžké a rostoucí objednávky lze uspokojit jen s vypětím sil. Vyhrocená situace na trhu práce dopadá také na širší veřejnost, která ji už nevnímá pouze zprostředkovaně přes stále častěji opakované novinové titulky typu Nejsou lidi.

Příkladem je hromadná veřejná doprava v některých městech. V Praze na začátku roku vyjížděly autobusy a tramvaje do ulic v delších intervalech než obvykle. Neměl je kdo řídit. Brno si pomohlo brigádníky z řad studentů, kteří prošli řidičským kurzem, a zavedlo náborový příspěvek sto tisíc korun pro řidiče na plný úvazek. Díky těmto opatřením nemuselo město frekvenci spojů omezovat, jak k tomu byl donucen pražský dopravní podnik. Brněnští radní jsou však připraveni hledat řidiče také na Ukrajině, bude-li to třeba.

Podle dubnových údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) klesl podíl lidí bez práce na 3,2 procenta. Předtím byla míra nezaměstnanosti, již sledují úřady práce podléhající MPSV, tak nízko před více než dvaceti lety, v září a říjnu 1996. Z pohledu čísel dosáhl trh práce v dubnu dvou nových absolutních rekordů. V zemi dosud nebylo nikdy předtím tolik volných míst. A nadto jejich počet poprvé převýšil množství lidí, kteří práci hledali.

"Pokud se podíváme na počty nezaměstnaných, kteří jsou schopni či ochotni nastoupit do práce během dvou týdnů, tak dokonce na jednoho nezaměstnaného připadají již více než dvě volná místa," uvedla ve své analýze ČSOB. Podle banky bude letos volných lidí na trhu stále ubývat, což donutí zaměstnavatele zvyšovat mzdy ještě silněji než loni. "A koho firmy hledají? První příčky žebříčků nejžádanějších profesí okupují kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci, řidiči a řemeslníci," konstatuje analýza ČSOB.

V průměru vzrostly loni mzdy v Česku o osm procent, některé firmy ale přidávaly ještě víc, aby zaměstnance udržely. Mladoboleslavská Škoda Auto ze skupiny Volkswagen pod hrozbou stávky dohodla s odbory letošní růst mezd o 12 procent.

Podle Svazu průmyslu a dopravy už téměř třetina tuzemských společností musela kvůli napětí na trhu práce a nedostatku pracovníků odmítat nové zakázky. "Ta situace je tragická," uvedl nedávno prezident svazu Jaroslav Hanák s tím, že by vláda měla aktivněji podpořit nábor pracovníků pro české firmy v cizině.

"Je potřeba přivést ekonomické migranty ze spřízněných zemí, jako je Ukrajina, Bělorusko, možná Kazachstán a další," dodal.

Ukrajinské dělníky zaměstnal také přední výrobce zdravotnických lůžek Linet. "Získání pracovních víz pro Ukrajince by ale mělo být mnohem jednodušší," řekl HN Zbyněk Frolík, spolumajitel a zakladatel firmy, která ve svém hlavním závodě poblíž Slaného ve středních Čechách zaměstnává zhruba 1200 lidí. Na víza pro zaměstnance čeká firma měsíce.

Linet se sice dosud až na drobná zdržení v plnění dodávek vyhnul tomu, aby objednávky rušil, ale nedostatek lidí zpomaluje firmě růst. Pomáhá si zaváděním automatizace do výroby, včetně robotické svářečské linky.

Podle generálního ředitele Linetu Tomáše Koláře jde však zčásti o shodu okolností. "Dobrých svářečů je na trhu málo už delší dobu, teď je situace možná jen vyhrocenější, protože lidé chybí takřka ve všech profesích," řekl.

Sušický výrobce dveří Solodoor vedle zvýšení mezd o více než deset procent zavedl také příspěvky na dopravu a odměny za stoprocentní docházku. "Lidem, kteří nejsou v daném měsíci nemocní, vyplácíme 500 korun navíc," vysvětlil opatření generální ředitel firmy Martin Dozrál. Přesto musela firma kvůli růstu objednávek prodloužit dodací lhůty ze čtyř na pět týdnů.

Výrobce vinylových gramofonových desek GZ Media, jenž zaměstnává necelých 1600 lidí, hledá nové pracovníky ve Vietnamu a Srbsku. "Máme jich nyní téměř deset procent z celkového počtu kmenových zaměstnanců," uvedl ředitel firmy Michal Štěrba.

UCHAZEČI A VOLNÁ MÍSTA

Současnou situaci na trhu práce komplikují také dlouhodobé problémy, včetně nezájmu mladých lidí o technické vzdělání. "Rozklad učňovského školství a technických středních škol vidím jako ten největší problém," říká Tomáš Kolář z Linetu. Firma proto věnuje hodně pozornosti školení zaměstnanců.

Vše za cenu, že se Linet podobně jako ostatní tuzemské společnosti potýká s mnohem vyšší mírou fluktuace zaměstnanců než v minulosti.

O zaměstnance se navíc přetahují firmy mezi sebou. "Dnes je běžné, že ze čtyř set lidí, které ročně nabereme, nám zůstane 90 a zbytek po pár týdnech od nástupu odejde," uvádí spolumajitel Linetu Frolík.

Podle globální náborové společnosti ManpowerGroup se Linet a další společnosti budou muset ještě více zapojit do školení svých zaměstnanců, aby udržely krok s technologickým vývojem a nahradily současné nedostatky ve školství.

"Jejich úspěch se bude odvíjet od toho, jestli pracovníci budou získávat potřebné a správné dovednosti," řekl HN generální ředitel ManpowerGroup Jonas Prising. Firmy si tak koupí čas, než proběhnou potřebné reformy školských systémů, jež zaostávají za současným technologickým pokrokem.

Nyní je však pro české firmy zásadní, jestli dokážou nové lidi získat. Proto některé urychlují výběrová řízení, aby o potenciální zájemce nepřišly. Takovou zkušenost získala mladá žena, která si přála zůstat v anonymitě, při pracovním pohovoru ve firmě působící v oboru byznys poradenství. "Čekala jsem, že se budou více a podrobněji zajímat o to, co umím, a teprve potom se budou rozhodovat. V něčem asi pomohlo doporučení, se kterým jsem tam šla. Že bude celý výběrový proces až tak jednoduchý, mě překvapilo. Nabídku jsem dostala takřka okamžitě," shrnula své zážitky z náboru.

Podobně na tom byla sedmadvacetiletá Erika Borovcová z Prahy, jež před několika měsíci hledala práci mimo svůj obor krajinářských úprav. "Měla jsem strach, že práci neseženu, protože dnes je trend zaměstnat pouze lidi s vystudovanou školou v oboru a praxí. Byla jsem na několika pohovorech a mile mě překvapilo, že jim nikde nevadilo, že nemám zkušenosti ani potřebnou školu. Ba naopak, všichni se shodovali v tom, že raději zaměstnají mladého člověka, kterému se chce pracovat, a zaškolí si ho k obrazu svému," zhodnotila své zkušenosti Borovcová.

Přestože je hlad po lidech ochotných pracovat, starší lidé bez ohledu na zkušenosti a dovednosti mohou mít problém práci najít. "Věková diskriminace je znát," postěžovala si devětapadesátiletá paní Eva z Prahy, která si nepřála zveřejnit své příjmení. "Mám vysokoškolské vzdělání, umím tři jazyky a práci hledám od ledna," uvedla s tím, že se dosud neúspěšně ucházela už o sedm pracovních nabídek.

S přispěním Markéty Řehákové a Marka Milera.