Plné obecní kasy úprk lidí do Prahy nezastaví

Vzpomínáte si na scénu z Pretty Woman, kdy Julia Roberts dostane od Richarda Gera spoustu peněz, aby si mohla nakoupit oblečení, a obchody ji odmítnou obsloužit? V podobné situaci jsou nyní obce a města České republiky. I těm se "válí" na účtech spousta peněz, jen je nemají jak utratit.

Obce se poprvé ocitly v situaci, kdy je celková výška jejich dluhů více než dvakrát menší než to, co mají uloženo na účtech bank. Úroveň zadlužení je nejnižší od roku 2006, zůstatky na běžných účtech za tu dobu stouply třikrát, největší skok zaznamenaly v roce 2016. Nezdá se ani, že by si musely dělat starosti v blízké budoucnosti: s růstem ekonomiky a díky změně zákona o rozpočtovém určení daní se letos mohou podle odhadů ministerstva financí těšit, že dostanou o 22,6 miliardy víc než loni. Jakkoliv čísla vypadají pozitivně (a také pozitivní jsou), obce zjistily, že i se spoustou peněz nemohou dělat prakticky nic.

Nemohou sehnat dostatečné množství firem, které by si najaly na "drobné zakázky" za pár jednotek milionů, třeba na opravu silnice, chodníků, škol, školek nebo třeba jídelen. Firmy, které jsou k dispozici (respektive které by měly volné kapacity), jsou zase podstatně dražší, než by podle představ obcí měly být. Slova senátora a primátora Teplic Jaroslava Kubery "Už aby byla krize!" lze samozřejmě brát s nadsázkou, nicméně ukazují, jak velký problém to pro řadu měst a obcí doopravdy je.

Rychlé řešení (pokud pomineme krizi) se nenabízí. Stavebnictví v prvním čtvrtletí stouplo o 11,1 procenta, nejvíc za posledních jedenáct let. Celkem má stavební výroba letos jít nahoru o bezmála deset procent, což by byl nejlepší výsledek od roku 2001. Jestliže v letech krize stavební firmy propouštěly − podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví odešlo od roku 2010 do konce roku 2016 přibližně šedesát pět tisíc lidí −, nyní hlásí akutní nedostatek zaměstnanců.

Současně se mění podmínky na trhu. Rychle rostou mzdy i ceny stavebních materiálů. Růst meziročních nákladů statistici vyčíslili na 2,4 procenta u ceny práce a na 2,3 procenta u cen stavebních materiálů. To je ovšem za stavebnictví jako celek. Firmy, které staví například bytové domy, hlásí meziroční zvýšení nákladů kolem deseti až patnácti procent. Firmy mají práce dost, mají spoustu zakázek od soukromého sektoru a nemusejí se státu podbízet cenou jako v krizi, kdy sleva klidně i o třetinu oproti projektantskému odhadu byla "normální". Jestliže byla krize pro mnohé stavební firmy likvidační, nyní to samé mohou říkat obce.