Obce mají problémy s opravami chodníků nebo silnic. Firmy si díky ekonomickému boomu raději vybírají větší soukromé projekty

V Pelhřimově plánovali o letních prázdninách opravit školní jídelnu. O zakázku za více než 12 milionů korun však neměla žádná firma zájem. Školáci tak budou od září na obědy chodit opět do té staré. Radní v jihočeském městě museli rekonstrukci zastavit a zkusí štěstí zase za rok.

Podobný problém mají i další česká města. Najít firmu, která opraví chodník nebo postaví dětské hřiště, je pro starosty stále těžší. Hlavně o menší zakázky má zájem méně firem než dříve. V případě, že se už do výběrového řízení podnik přihlásí, jsou jeho požadavky často vyšší než suma, kterou na investici město v rozpočtu vyčlenilo. Firmy nemají během ekonomického růstu o zakázky nouzi a ty menší pro ně nejsou příliš lákavé.

Miliardy na účtech

Mnohé obce a města přitom v posledních letech pravidelně hospodaří s přebytky. Ušetřené peníze se ale hromadí hlavně na bankovních účtech. Podle údajů společnosti CRIF Czech Credit Bureau tam aktuálně české obce s výjimkou Prahy mají 118 miliard korun. Do investic se však příliš nehrnou. Loni investovaly jen čtvrtinu svých příjmů, což je druhá nejnižší hodnota za posledních 15 let. Méně aktivní byly jen v roce 2016, kdy na investice zamířila necelá pětina obecních příjmů.

Nezájem podniků o malé veřejné zakázky není jediným důvodem. Města loni získala meziročně o pětinu méně investičních dotací. "Nyní spoří a vyčkávají, až se rozběhne čerpání evropských dotací z nového programového období," říká Věra Kameníčková, analytička CRIF.

Firmy nemají o městské zakázky takový zájem i proto, že už dnes jsou často na maximech své produkce. Při rozšiřování výroby naráží na nedostatek zaměstnanců, proto musí další zakázky odmítat. V dubnu bylo v Česku bez práce jen 242 tisíc lidí, což je nejméně od srpna 1997. Firmy přitom nabízely přes 267 tisíc pracovních pozic.

Na větší projekty se dnes zaměřuje také společnost Sudop. "Občas se z nějakých zakázek omlouváme nebo se neúčastníme, protože jich je skutečně hodně," říká generální ředitel pražské firmy Tomáš Slavíček. Inženýrská společnost, která se podílí na stavbě železničních a silničních mostů nebo tunelů, podle něj v současnosti odmítá hlavně drobné zakázky. "Ta doba před pěti šesti lety, kdy práce nebyla a firmy dělaly i menší zakázky, je pryč. Nyní nejsme nuceni do toho chodit za každou cenu. Takto velká firma je postavena na velkých zakázkách, kterých je naštěstí v této době dostatek," říká Slavíček.

Obavy z politiků

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček si myslí, že řada firem má s veřejnými zakázkami špatnou zkušenost. "V rámci politického boje někdy dochází k situacím, kdy jsou zpochybňovány řádně budované projekty. Když tedy firmy mají na výběr, raději sáhnou po soukromých zakázkách," uvádí Křeček. "Jakmile však soukromý sektor nebude vytvářet dostatečnou poptávku, firmy se opět přeorientují i na veřejný sektor."

Firmy, které by ve městě opravily silnice nebo chodníky, těžko hledají také v Teplicích. "Modlíme se, aby už byla krize," říká v nadsázce Jaroslav Kubera, senátor a primátor Teplic. V lázeňském městě na severu Čech podle něj mají štěstí, že velké zakázky, jako je stavba zimního stadionu a plavecké haly, už stihli vysoutěžit. V Teplicích se před několika lety rozhodli u veřejných zakázek nastavit cenový strop. Chtěli tak zabránit praxi, kdy se společnosti předem domluvily a uměle zvýšily cenu projektu. "V současnosti se nám ale za stanovenou cenu do výběrových řízení nikdo nehlásí," tvrdí Kubera.

Méně firem a vyšší ceny u nabídek registrují také v Sokolově. "Nedostatek ale vidíme spíše profesní, například u projektantů či profesí, jako jsou elektrikáři nebo zahradníci," uvádí mluvčí městského úřadu Dagmar Mašková.