O pobyt v Česku ruský novinář Babčenko nežádal, složitý systém ho odradil. Jeho vraždu zinscenovaly tajné služby

Po svém útěku z Moskvy plánoval ruský opoziční novinář Arkadij Babčenko požádat o povolení k pobytu v Česku. Kvůli složitému zařizování to ale neudělal, podle advokátů by navíc musel žádat v Moskvě, pokud by nezískal výjimku. V úterý oznámily ukrajinské úřady jeho zavraždění, následně uvedly, že je naživu. Odhalit chtěly nájemného vraha, kterého mělo poslat Rusko.

Vzhledem ke komplikacím s povolením k pobytu měl Babčenko v Česku reálnější možnost požádat o politický azyl. To by ale zabralo hodně času a zároveň by to omezovalo možnost volně se pohybovat nebo pracovat.

Babčenko žije. Zpráva o jeho smrti pomohla chytit organizátora vraždy

31. 5. 2018 ▪ 4 min. čtení

Žádnou žádost proto nepodal a usadil se v Kyjevě. Uvědomoval si, že má jen malou šanci v Česku uspět, potvrzují jeho přátelé.

"Kdyby o azyl požádal, musel by jít na dva až čtyři týdny do detence, a půl roku by nemohl pracovat. Je to velmi nepohodlné. Mezitím by úřady zkoumaly, zda mu skutečně hrozí pronásledování a perzekuce v zemi, odkud pochází," říká advokát a odborník na práva cizinců ­Pavel Čižinský.

Předtím, než se ukázalo, že ruský novinář žije, napsalo české ministerstvo vnitra, že jeho smrti lituje. Uvedlo také, že Babčenko se na vnitro neobrátil. "Je nám líto smrti novináře, který byl v minulých dnech zastřelen na Ukrajině. Důrazně však odmítáme spojování této události s ministerstvem vnitra i naznačování, že za smrt pana Babčenka může právě údajná liknavost ministerstva," uvedla včera mluvčí ministerstva Marika Vitnerová.

Kdyby se Babčenko žádost o politický azyl rozhodl podat, musel by stejně jako jakýkoli jiný cizinec projít přísným systémem kontrol. Bez jistoty, že azyl získá. Za rok 2017 ministerstvo vnitra vyřizovalo 74 žádostí o ochranu z Ruska. Udělilo ji však pouze dvěma lidem.

Jinak je to s povolením k pobytu, o které mohl Babčenko také požádat. "Do půl roku se dá nashromáždit všechno potřebné, ale často se to nestihne. Je tam ještě problém, že vízoví cizinci musí žádat o povolení k pobytu ze zahraničí," vysvětluje advokát Pavel Uhl, který se právy cizinců zabývá.

"Český systém je vůči cizincům mimořádně nepřátelský. Jak směrem k žadatelům o azyl, tak k těm, kteří žádají o povolení k pobytu. A znepříjemňuje takovému člověku život," popisuje dále. O azylové politice v Česku říká, že je hodně tvrdá a lidi omezuje. "Poslední tři roky naše úřady nemají takovou citlivost, jakou měly jiné státy vůči českým občanům před rokem 1989," dává příklad Uhl.

Malý počet případů udělení politického azylu je podle právníků letitý problém. Nedávno například úřady rozhodly o neudělení azylu sedmi desítkám čínských křesťanů, kteří se do Česka uchýlili ze strachu před pronásledováním v Číně. S žádostí jich uspělo jen osm.

Na druhou stranu existují také případy, které budí pochyby jinak. Před časem Česko udělilo občanství bohatým Rusům, otci a synovi Kulakovským. Bez zkoušek a bez čekání, pouze na základě údajného vědeckého přínosu. Vědecké kruhy však o jejich práci vůbec nic nevědí.

Ruský novinář Babčenko je živý. O speciální operaci jsem věděl měsíc, řekl novinářům