Stále více měst se brání přílivu sociálně slabých. Lidskoprávní organizace varují před zvýšením počtu lidí bez domova

Přestože se v Česku chystá vláda s jedním z nejlevicovějších programů od roku 1989, lidskoprávní organizace varují, že časem může výrazně eskalovat problém s chudobou, který by mohl i razantně zvýšit počet lidí bez domova.

Způsobila to loňská novela zákona o hmotné nouzi, díky které mohou obce na části svého území vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, ve kterých nově přistěhovaní přijdou o nárok na doplatek na bydlení.

Podle údajů Úřadu práce ČR toho využilo již 27 měst. Další desítky obcí se rovněž takto chystají zabránit nekontrolovanému přílivu sociálně slabých. Kladno si navíc v prosinci tuto možnost vyložilo po svém a samo se celé prohlásilo za "ghetto". Další města se jím chtějí inspirovat. Nakonec je v tom podpořil na návštěvě Ústeckého kraje i prezident Miloš Zeman.

"Osvědčilo se to úplně výborně," pochvaluje si opatření kladenský primátor Milan Volf, podle kterého klesla kriminalita.

"Když má tato komunita pravidla, tak je dodržuje. Když udělají průšvih, budou vyhozeni z ubytovny. Oni to vědí," říká s tím, že hrozba přestěhování a tím také ztráta nároku na doplatek problémové občany umravnila.

"Když některá města říkají, že už vidí, že to zabralo, tak lžou. Nemohou na to mít data," pochybuje však ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Ani představitelé měst nepovažují toto řešení za samospásné. Často ale argumentují tím, že jde o jedinou možnost, jak něco se situací dělat. "Vy znáte jinou cestu, jak to vyřešit? Jiná není, pokud chcete zamezit přílivu lidí," říká starostka Trmice Jana Oubrechtová, která chce podobně jako sousední Ústí nad Labem rozšířit opatření na celé území obce.