Valná hromada akcionářů ČEZ, která se protáhla od pátečního oběda až do sobotního rána, nastolila vládu jedné strany ve státem ovládané energetické firmě. Končí léta spekulací, že žijeme v "republice ČEZké", řízené více z centrály firmy v pražské Michli než vládou ze Strakovy akademie.
Ministerstvo financí, které ovládá už čtyři roky hnutí ANO současného premiéra Andreje Babiše, dokončilo několikaletý proces získání kontroly nad dvanáctičlennou dozorčí radou ČEZ. Ta kromě jiného určuje, kdo firmu řídí. Dosud mělo v radě ministerstvo dohlížející na sedmdesátiprocentní podíl státu v ČEZ jen čtyři zástupce. Nyní jich má sedm.
Čtrnáct let a čtrnáct hodin
Nové složení dozorčí rady není dobrá zpráva pro šéfa skupiny Daniela Beneše, kterého spolu s ostatními členy vedení ČEZ chtěli zástupci ministerstva financí odvolat už v roce 2016. Babišovi lidé byli přehlasováni. Nadto Babiš, pro kterého je ČEZ symbolem všeho prohnilého ve správě země, utržil tehdy políček, na který nezapomněl: rada prodloužila Benešův mandát předsedy představenstva ČEZ rok před vypršením tehdy platného kontraktu o další čtyři roky.
Je symbolické, že historicky nejdelší, čtrnáct hodin trvající shromáždění akcionářů ČEZ může být startem posledního dějství Daniela Beneše, který ve firmě působí již čtrnáct let, z toho sedm v jejím čele, a měl by v něm setrvat až do roku 2021.
Co se dočtete dál
- Benešovi se už podařilo ustát ledasco, co ale ustojí ČEZ?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
