Mexičané unavení korupčními skandály a vysokou kriminalitou volí prezidenta. Favoritem je tamní "Trump"

Dlouholetý mexický politik a bývalý starosta Mexico City Andrés Manuel López Obrador, známý pod zkratkou AMLO, už dvakrát kandidoval v prezidentských volbách. Ani jednou neuspěl. V roce 2006 mu vítězství uniklo jen velmi těsně, o půl procentního bodu. Tehdy to odmítl uznat a požadoval přepočítání všech hlasů − volby kvůli podezřením z podvodů patřily mezi nejzpochybňovanější v historii země. Obrador společně se svými příznivci na několik týdnů obsadili centrum Mexico City, kde postavili stanové městečko, a dokonce tu Obrador zinscenoval svůj vlastní, alternativní inaugurační ceremoniál.

Tentokrát to ale s vysokou pravděpodobností skončí jinak.

Obrador, kandidát koalice Juntos Haremos Historia (Společně se zapíšeme do historie), kterou tvoří jeho strana Morena, Strana práce a malá Strana socialistického svazu, je jasným favoritem nedělních voleb. Před svými rivaly si udržuje dvouciferný náskok.

Mexičtí komentátoři jej označují za "tropického mesiáše", "mexického Donalda Trumpa", mnozí politologové ho považují za populistu, jenž nabízí zdánlivě snadná řešení na složité problémy. Obradorovi stoupenci jsou však přesvědčeni, že jen on se dokáže postavit Donaldu Trumpovi, který se na adresu Mexičanů vyjadřuje urážlivě, a očistit Mexiko od zničující korupce. Naopak kritici a někteří podnikatelé se obávají, že levičák Obrador může Mexiko, druhou největší ekonomiku Latinské Ameriky, dovést do podobného hospodářského chaosu, do jakého se dostala kdysi bohatá Venezuela.

Hněv převládá

V Mexiku je u moci téměř nepřetržitě od roku 1929 centristická Institucionální revoluční strana (PRI). Jedinou výjimkou bylo období 2000 až 2012, kdy prezidentský post ovládla konzervativní Strana národní akce (PAN).

Léta jejich vlády doprovázely četné skandály spojené s volebními podvody, kupováním hlasů, ale hlavně s korupcí.

Skandálům se ovšem nevyhnul ani současný prezident Enrique Pena Nieto. Když se před šesti lety nadějný, tehdy pětačtyřicetiletý politik PRI ujal moci, vzbudil velká očekávání. Jeho popularitu, stejně jako popularitu jeho strany, však výrazně oslabila brutální vražda 43 studentů v městě Iguala a následné vyšetřování plné přešlapů a chyb.

Prezident Nieto voličům také sliboval, že zatočí s korupcí, která je jedním z nejpalčivějších problémů Mexika, jenže i nad ním samotným se vznáší stín podezření. Jeho manželka, bývalá hvězda mexických telenovel, získala luxusní rezidenci v hodnotě sedmi milionů dolarů od mocného podnikatele, který od vlády dostal lukrativní kontrakty. Nieto se za konflikt zájmů omluvil, jeho pověst ale zůstala pošramocená.

Jak velký problém v zemi představuje korupce, ukazuje i loňský žebříček nevládní organizace Transparency International. Na něm Mexiko obsadilo 135. příčku ze 180 zemí. Za vlády prezidenta Nieta si pohoršilo o 30 příček, připomíná týdeník Economist.

Podobné skandály vnímají Mexičané mnohem citlivěji než dříve. Ve společnosti se nahromadila únava z nekonečných případů úplatkářství, které úřady nedokážou nebo ani nechtějí vyřešit. Korupční aféry jen umocňují frustraci a nespokojenost Mexičanů s tradičními stranami, které podle části společnosti nedokázaly výrazně zlepšit jejich životní úroveň − téměř polovina mexické populace stále žije pod hranicí chudoby.

Příliš se nedaří ani mexické ekonomice. Loni vzrostla o dvě procenta, tedy nejméně za poslední čtyři roky. Neustále se prohlubují i rozdíly mezi regiony. Ze Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) mezi Mexikem, USA a Kanadou těžil zejména průmyslovější sever země, kde americké firmy postavily výrobní linky a vytvořily miliony pracovních míst.

Zemědělský jih spíše zaostává a jeho obyvatelé jsou přesvědčeni, že úřady na ně zapomněly.