Členské státy EU grilují Polsko kvůli snaze vlády o ovládnutí Nejvyššího soudu. Proces může skončit i odebráním hlasovacích práv v unii

Polský státní tajemník pro evropské záležitosti Konrad Szymański se v úterý odpoledne v Lucemburku musel cítit pod obrovským tlakem. Ministři zahraničí a evropských záležitostí členských států Evropské unie ho měli tři hodiny grilovat kvůli porušování zásad právního státu v Polsku.

Debata se protáhla a je pravděpodobné, že kritická diskuse o Polsku bude během léta pokračovat. Úterní slyšení před Radou pro všeobecné záležitosti, tedy před zástupci členských států, bylo dalším krokem v rámci řízení, které může skončit až odebráním hlasovacích práv Polska v Evropské unii. Jde o první proceduru svého druhu v historii unie.

Polská vláda letos na jaře přijala některé úpravy tří kritizovaných loňských zákonů reformujících soudnictví, které kritizovala Evropská komise. Soudnictví se podle domácí opozice i zahraničních kritiků dostalo do područí politiků z vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Jarní úpravy ale byly spíš kosmetické. Komise včerejším slyšením v Lucemburku předala štafetu členským státům. Jejich ministři se ptali Szymańského na to, jak chce vláda premiéra Mateusze Morawieckého stav po změnách třinácti zákonů od roku 2015 upravit.

Varšava může některé odpovědi doručit i písemně později, do uzávěrky tohoto vydání nebylo známo, jak slyšení dopadlo. Každý členský stát měl možnost položit dvě otázky. Nejkritičtější byli podle neoficiálních zpráv zástupci Francie, Německa a Nizozemska.

Tato procedura by měla trvat ještě několik měsíců, než by mohlo dojít k hlasování o tom, zda Varšava porušuje právní stát. K tomu, aby unijní státy uznaly, že Varšava porušuje právní stát, je potřeba nejméně 22 hlasů členských států. K úplnému odebrání hlasovacích práv Polsku ale členské státy musí hlasovat jednomyslně − a maďarská vláda Viktora Orbána už dala najevo, že své polské spojence nezradí.

Vláda tvrdí, že reformy prosazuje, aby zefektivnila polský soudní systém, a že partneři v EU často nerozumí podstatě změn a na Polsko pohlížejí chybně.

Nejaktuálnější problém, na který se podle polské stanice RMF FM ptali i západní partneři, byla situace Nejvyššího soudu. Vládnoucí konzervativci čelí dilematu, zda prodlouží funkční období 27 soudcům Nejvyššího soudu, kteří mají příští týden skončit kvůli dosažení důchodového věku 65 let. Ten zavedly právě nové zákony a zasáhl zhruba 40 procent soudců soudu.

Šestnáct z nich požádalo o prodloužení mandátu prezidenta Andrzeje Dudu, který je také členem vládní strany. To, jak jejich žádost dopadne, bude důležitý signál, zda vládní strana ustoupí domácímu a zahraničnímu tlaku. Ale i kdyby Duda tento krok udělal, konzervativci dosáhnou svého. PiS chce totiž zvýšit jejich počet z dnešních 76 na 120 a novými nominacemi soud fakticky ovládnout.

Jenže polské soudnictví už nyní naráží na praktické problémy kvůli změnám prosazeným konzervativci. Ve čtvrtek má generální advokát Soudního dvora EU vydat své stanovisko k případu polského drogového dealera zadrženého v Irsku. Tamní soudkyně ho odmítla automaticky vydat do Polska, protože má pochyby o tom, zda by se mu v Polsku dostalo spravedlivého soudu − a požádala právě soudní dvůr o názor. Názor generálního advokáta je pro soud jen doporučením, ale v drtivé většině případů ho soudy potvrzují.

Své pochyby vyjádřila při návštěvě Polska například delegace Evropské sítě soudních rad, protože jeden ze zákonů zásadně mění způsob řízení soudů a jmenování nových soudců.

A orgán Rady Evropy zvaný GRECO, sledující boj proti korupci, ve svém prohlášení z minulého týdne uvedl, že se obává, že Polsko soudní reformou vážně oslabilo svou schopnost plnit protikorupční opatření. GRECO přitom kritizovalo hlavně fakt, že Nejvyšší soudní rada, orgán, který by měl zajišťovat nezávislost soudů, podléhá politické kontrole parlamentu. Jeho členy už tedy nevolí soudci, ale politici.