Evropu straší obnovení hranic, konec Schengenu by tvrdě dopadl také na tisíce českých firem. Rozhodne summit EU

Tisíce firem z Česka využívají toho, že mohou do ostatních zemí Evropské unie vozit zboží bez jakýchkoliv překážek. Úspora času je jednou z klíčových výhod volného pohybu osob a zboží, který existuje v rámci schengenského prostoru bez kontrol na hranicích. Teď ale kvůli hádkám ohledně migrační krize hrozí, že Schengen fakticky skončí. To by byla pro Česko těžká rána. "Úspěch naší ekonomiky obrovsky závisí na hladkém fungování schengenského systému," varoval premiér Andrej Babiš (ANO). Do zemí EU míří skoro 85 procent českého vývozu.

Pro osud Schengenu bude klíčový čtvrteční a páteční summit lídrů zemí EU v Bruselu. Německá kancléřka Angela Merkelová na něm chce domluvit společný postup států unie při migrační krizi. Pokud se jí to nepodaří, její sesterská strana, bavorská CSU, je odhodlána vypovědět jí poslušnost a zavést kontroly na bavorských hranicích.

To by nejspíš vedlo k řetězové reakci, hraniční kontroly by obnovily i další státy EU. Například Rakušané už potvrdili, že by zavřeli Brennerský průsmyk, klíčovou tepnu, kterou ročně projíždí miliony kamionů.

Údaje o tom, kolik českých firem nebo občanů denně přejede hranice, neexistují. "Jsou to tisíce kamionů. Pro dopravce by to znamenalo zdržení a pochopitelně by se to negativně promítlo do nákladů," říká prezident sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vladimír Starosta.

Premiéři či prezidenti zemí EU by se měli v Bruselu domluvit na opatřeních, která podle nich zajistí, že do Evropy už nebudou přes Středozemní moře připlouvat migranti. Podle návrhu závěrů summitu, který mají HN k dispozici, podpoří vznik záchytných center například na severu Afriky. Do nich by měly lodě odvézt všechny žadatele o azyl, které zachrání na moři.

"V takových centrech bude možné rychle a bezpečně určit, kdo jsou ekonomičtí migranti a kdo jsou ti, kteří mají nárok na mezinárodní ochranu," stojí v návrhu závěrů, který se ještě může změnit.

Do EU teď připlouvají hlavně lidé, kteří jdou za vyšší životní úrovní. Ti by měli být ze záchytných center vraceni zpět do země svého původu. Uprchlíky, kteří skutečně mají nárok na azyl, by si pak měly rozdělit ty státy EU, které k tomu budou ochotné.

Problém ale je najít země, které budou ochotné na svém území taková záchytná centra zřídit. Například Tunisko či Libye to už vyloučily. EU ale věří, že je přesvědčí příslibem peněz nebo hrozbou omezení rozvojové pomoci. "Je to věc, kterou Česká republika prosazuje už dlouho," řekl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.

Ohledně snahy zastavit migraci se rýsuje pokrok. Větší spory se ale dají čekat v tématu, které teď kancléřku Merkelovou trápí nejvíce − jde o nakládání s těmi migranty, kteří už překročili hranice unie a chtějí se z Itálie či Řecka dostat dál, většinou do Německa. Právě kvůli nim hrozí bavorská CSU obnovením hraničních kontrol.

Merkelová se proto chce například s Itálií domluvit, aby přijímala zpět migranty, kteří se už registrovali na jejím území, ale pak odjeli do Německa. Podle pravidel je Němci mohou vrátit. Kancléřka chce ale k respektování těchto pravidel dojít po dobrém. Zavření hranic s Německem by podle ní následně zničilo Schengen.

Summit se ale má jen obecně shodnout na tom, že by každá země měla přesunům migrantů uvnitř EU bránit. To CSU − podle dosavadních vyjádření − stačit nebude.

Podle komentátorů vyhrotila CSU spor s Merkelovou jen proto, že ji v Bavorsku čekají zemské volby. Migranti, kteří už prošli registrací v jiné zemi EU, totiž tvoří jen malou část těch, kteří jdou do Německa. A do EU přišlo o 96 procent méně lidí než na vrcholu migrační krize v roce 2015. Přes moře letos připlulo 37 tisíc lidí.

Pokud Merkelová z Bruselu nepřiveze jasnou dohodu, šéf CSU a německý ministr vnitra Horst Seehofer prý kontroly na hranicích zavede. Merkelová by ho sice mohla odvolat, riskovala by tím ale pád své vlády i konec tradičního spojenectví mezi stranou CDU, kterou vede, a CSU.

Kancléřka ještě sází na dohodu přímo s Itálií, ta ale zatím přijímat zpět migranty z Německa odmítá. EU doufá, že by Řím mohlo přesvědčit výrazné navýšení peněz pro země, které s migrací nejvíc bojují.

Italská vláda populistických stran Hnutí pěti hvězd a Ligy severu chce, aby státy EU z Itálie povinně převzaly všechny migranty, včetně ekonomických. Tlačí tedy na rozsáhlejší povinné kvóty, než jaké navrhla Evropská komise. Visegrádská čtyřka včetně Česka jakékoliv povinné kvóty odmítá. Jejich schválení teď nehrozí, státy EU se na nich nedokážou shodnout.