Trumpovy protiruské sankce ničí první českou firmu. Zpracovatel drahých kovů Safina přišel o korunový účet, patří totiž oligarchovi

Americké sankce proti ruským firmám mají svojí první oběť i v Česku. Ve velkých finančních problémech se kvůli svému ruskému majiteli ocitla společnost Safina, která ve Vestci u Prahy zpracovává drahé kovy. Ta je nyní závislá na pomoci od své mateřské firmy, provoz nicméně běží dál.

Její problémy trvají podle informací HN od doby, kdy se na počátku dubna dostal na americké sankční seznamy jeden z nejznámějších ruských oligarchů Viktor Vekselberg a jeho skupina Renova. Ta Safinu koupila na konci roku 2014 od skupiny Safichem Group podnikatele Tomáše Plachého.

Firma se ke své situaci odmítla vyjádřit, Safina ani Renova na opakované dotazy zaslané HN víc než týden nereagovaly. "Situace je ale vážná. Jejich český účet jim ČSOB zavřela úplně, problémy jim dělá i domovská Sberbank," řekl HN dobře informovaný zdroj blízký vedení firmy. Mluvčí ČSOB odmítl situaci s odvoláním na bankovní tajemství komentovat.

"Výsledek je, že musí obchodovat v eurech a peníze posílat přes Rusko. Byznys v dolarech už nemůžou dělat vůbec," říká již zmiňovaný zdroj. Právě dolary jsou ale pro byznys firmy stěžejní.

Safina je největší průmyslový zpracovatel a recyklant drahých kovů ve střední a východní Evropě. Její byznys má dva hlavní pilíře − prvním je čištění drahých kovů, jako je zlato, stříbro či platina, a následně jejich zpracování. Druhým pilířem je prodej finálních výrobků od dodávek pro průmysl přes investiční kovy či klenoty až po zubařské materiály a pro farmacii.

To, že se dostala její mateřská firma na sankční seznamy, pro ni znamená problém v hlavní oblasti bankovnictví. Firmy i jednotlivci, kteří by s nimi dál spolupracovali, by se totiž mohli sami na sankční seznamy dostat.

Problémy i ve Švýcarsku

Vekselberg se na nový sankční seznam amerického prezidenta Donalda Trumpa dostal letos v dubnu. Odhady jeho majetku se pohybují mezi 14 a 16 miliardami dolarů. To z něj činí vůbec nejbohatšího Rusa, kterého se sankce týkají.

Známý oligarcha má problémy i jinde než v Česku. Kvůli sankcím mu byly podle Reuters zmrazeny americké bankovní účty s 1,5 až dvěma miliardami dolarů. Vekselberg také musel v druhé polovině května splatit západním bankám úvěry dosahující další miliardy dolarů.

Problémy měly i další společnosti, ve kterých měl ruský oligarcha podíly v čele se švýcarským výrobcem průmyslových pump Sulzer. Ta už v dubnu oznámila, že kvůli sankcím vykupuje od Renovy pět milionů svých akcií, aby ruská firma nebyla majoritním akcionářem.

Podobně podle Reuters snížily firmy napojené na Renovu svoje podíly ve švýcarské inženýrské společnosti OC Oerlikon nebo ocelářské firmě Schmolz + Bickenbach.

Arbitráž v Londýně

Působení Vekselberga v Safině nebylo příliš úspěšné. Tomáši Plachému staršímu za ni Renova zaplatila necelé dvě miliardy korun. Firma šlapala, ještě za rok 2014 vykázala tržby 5,2 miliardy a čistý zisk přes 200 milionů korun.

S novým majitelem šlo ale vše z kopce. Rok poté prodělala 128 milionů, pak 151, a loni už dokonce 335 milionů korun. Představitelé ruského vlastníka říkají, že finanční výkazy byly uměle zlepšeny, a odepsali téměř celou kupní cenu. Celkem je podle výroční zprávy rozdíl mezi kupní cenou a hodnotou podle znaleckého posudku 1,8 miliardy korun. Proto je postupným odpisováním této sumy výsledek hospodaření horší o 123 milionů.

Rusové se cítí podvedeni a obrátili se na rozhodčí soud v Londýně. "Požadavky firmy jsme v plném rozsahu odmítli. Není přece možné tři roky mlčet a pak se najednou vytasit s arbitráží," odmítá bez dalšího komentáře jakákoliv obvinění Plachý.

Výroční zpráva za loňský rok také ukazuje, že mateřská Renova musela přijít na pomoc Safině se stamiliony už před sankcemi. Před rokem Safina upravila podmínky úvěru od Sberbank, ale firma ve zprávě přiznává, že už v prosinci je neplnila. A tak v březnu přišlo další refinancování úvěru, podmínkou Sberbank ale bylo, že mateřská Renova do Safiny nalije 28 milionů dolarů, podle tehdejšího kurzu 576 milionů korun.

Další stamilionovou ránu dostala Safina od daňových úředníků. Ti kvůli podezření z karuselových podvodů zadrželi společnosti na DPH okolo 200 milionů korun. Tyto peníze dodnes firma neviděla a vyšetřování stále nebylo ukončeno.

"Kontrola, která započala již v roce 2015, je neúměrně protahována a k datu vydání výroční zprávy (31. března 2018 − pozn. red.) kontrolní šetření nebylo dosud ukončeno," stěžuje si firma na postup úředníků.

Firma uvádí, že sice vykázala ztrátu 335 milionů korun, ale na vrub sporu o DPH jde 270 milionů a odepisování přeplacené kupní ceny zhoršuje výsledek hospodaření o 123 milionů. Bez těchto dvou položek by firma byla v zisku.