Taťána Malá coby návěstí budoucnosti

Některé věci by se měly mít samy sebou. Třeba že opilec nepatří za volant, pedofil na dětský tábor a Taťána Malá na ministerstvo spravedlnosti. V posledním případě se to kupodivu samo sebou nemělo. Andrej Babiš ji tam instaloval a sama Malá, ač se provalilo, že opisovala při tvorbě dvou diplomových prací, dokola tvrdila, že „svědomí má čisté“, a odmítala se z funkce hnout. Až včera večer pod tlakem veřejnosti, akademiků a kdovíčeho ještě odstoupila. Kromě toho, že to vyvolává otázku, co si asi tak Malá představuje pod pojmem „svědomí“, je to dokonalá ilustrace toho, kam se posunula česká politika.

Malá na ministerstvu spravedlnosti totiž nebyl nějaký politováníhodný omyl. Stala se ministryní z promyšleného rozhodnutí Andreje Babiše. Ten potřebuje „na spravedlnosti“ hyperloajálního člověka a Malá, která proslula výrokem, že by Babišovo trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo mohlo klidně počkat, naplňovala tento kariérní předpoklad dokonale. Také její omezená kompetence zřejmě nebyla v Babišových očích nevýhodou, spíš důvodem, proč byla do funkce instalována. Ministryně po všech stránkách (profesně, manažersky, morálně) slabá má všechny důvody dělat vše, co šéfovi na očích vidí a dost možná ještě víc. Což je přesně to, o co tady šlo. Ministr spravedlnosti sice nemůže zasahovat do trestního řízení, ale bez vlivu není – minimálně proto, že může navrhnout odvolání nejvyššího státního zástupce.