Tranzit přes Ukrajinu zůstává problematický

Ukrajinská státní firma Naftogaz je připravena jednat s ruským Gazpromem o podmínkách tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Současná dohoda vyprší příští rok.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že by se podobné dohodě nebránil, ale že to bude záviset na výsledcích arbitráže ve Stockholmu, kam se obě společnosti již před čtyřmi lety obrátily. Tam přitom bylo rozhodnuto již v únoru letošního roku − Gazprom má Kyjevu zaplatit 2,56 miliardy dolarů za tranzitní poplatky.

Ukrajina je už z dob Sovětského svazu hlavním územím pro export ruského zemního plynu. Prochází tudy hlavní vývozní plynovod Družba, na západních hranicích jsou podzemní úložiště plynu, potřebná pro nepřerušované dodávky v zimě, kdy spotřeba roste.

Přinejmenším od rusko-ukrajinské plynové války v roce 2006 se Kreml snaží vybudovat alternativní cesty. V roce 2011 začal fungovat plynovod Nord Stream po dně Baltského moře do Německa, plánuje se jeho rozšíření.

Složitější situace nastala na jihu Evropy. Projekt South Stream z jihu Ruska do Bulharska ztroskotal na tom, že Moskva se odmítla podřídit požadavkům tzv. třetího energetického balíčku EU, který požaduje oddělení dodavatele plynu od operátora plynovodu a ještě zajišťuje přístup dalším dodavatelům.

Zatímco většina středoevropských států po těchto zkušenostech investovala do přepravní infrastruktury, většina balkánských států na to neměla prostředky nebo politickou vůli. Kreml se bude muset dohodnout na nějaké formě dodávek jemu nakloněným státům, jako jsou Bulharsko a Srbsko.