Trump pohrozil firmám, které obchodují s Íránem

Americký prezident Donald Trump na svém twitterovém účtu označil nové americké sankce vůči Íránu za nejsilnější v historii. Jejich důvodem je podle něj zajištění světového míru. Varoval také, že každý, kdo bude obchodovat s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy.

První vlna amerických sankcí proti Íránu začala platit včera v šest hodin našeho času. Trump také upozornil, že v listopadu sankce ještě posílí.

"Žádám SVĚTOVÝ MÍR, nic men­šího," napsal Trump.

Šéf Bílého domu se letos v květnu rozhodl vypovědět jadernou dohodu s Íránem, kterou USA podepsaly spolu s Francií, Británií, Německem, Čínou a Ruskem v roce 2015. Teherán se v ní zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.

Podle Trumpa je ale smlouva "děsivá a jednostranná" a Írán by měl s mezinárodním společenstvím dojednat novou dohodu.

Evropská unie s americkým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody nesouhlasí a chce stejně jako další země, které dohodu podepsaly, udržet dokument při životě. Brusel vyzval Trumpa, aby evropským společnostem z protiíránských sankcí udělil výjimku, ale Bílý dům v polovině července tuto žádost odmítl.

EU v červnu přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci, aby se s důsledky amerických sankcí vyrovnaly. Opatření nazvané aktualizované blokovací nařízení EU vstoupilo v platnost ve stejnou chvíli, kdy zavedly USA sankce.

Nový předpis zakazuje evropským firmám podřídit se extrateritoriálním dopadům amerických sankcí pod hrozbou pokut stanovených jednotlivými členskými státy. Zároveň společnostem poskytuje právo obdržet odškodnění za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi od právnické či fyzické osoby, která stojí za jejich zrodem. To fakticky znamená, že by měly evropské firmy v těchto případech žalovat Spojené státy o náhradu škody. Evropský plán také činí neplatnými všechny následky zahraničních soudních verdiktů vycházejících ze stejných sankcí.

Odborníci ale tvrdí, že se Evropanům může jen těžko podařit své firmy v Íránu udržet. Ty, které v této zemi podnikají, jsou vesměs tak velké, že jsou zároveň aktivní i v USA. Americký trh je pro ně mnohem významnější než íránský a nemohou si dovolit riskovat, že na něj ztratí přístup. Francouzská ropná společnost Total nebo německá automobilka Daimler tak už oznámily, že se z Íránu s největší pravděpodobností stáhnou.

První vlna amerických sankcí se zaměřuje na finanční transakce v amerických dolarech, obchody s kovy, uhlí, průmyslový software, nákupy komerčních letadel či automobilový sektor. Cílem je zabránit Íránu v přístupu k dolarům a v zapojení do některých finančních transakcí a zastavit investice do automobilového a leteckého průmyslu.

Druhá vlna sankcí má začít počátkem listopadu a zaměří se hlavně na ropný průmysl a centrální banku. Tyto sankce budou mít podle odhadů na íránskou ekonomiku vážnější dopady než současná opatření.

Obnovení sankcí by mohlo mít důsledky i pro aktivity části českých firem v Íránu. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Společností, které působí ve vodohospodářství nebo zdravotnictví, se sankce nedotknou. Naopak pro české podniky v těžařství a energetice bude obtížné se v Íránu udržet.