Ruská Sberbank svůj vstup na zahraniční trhy špatně načasovala. Díky počtu klientů a poboček v Rusku patří mezi největší finanční domy na světě, v roce 2012 se vydala dobývat trhy v Evropě a Turecku. O dva roky později Rusko anektovalo Krym a postavilo se na stranu separatistů usilujících o připojení východní Ukrajiny k Rusku. V bojích přišlo o život více než deset tisíc lidí včetně 298 cestujících malajských aerolinek při letu z Nizozemska. Stroj byl v červenci 2014 zasažen protiraketovou střelou Buk v době, kdy se blížil k ukrajinsko-ruské hranici.
V reakci na ukrajinské události zavedly Evropská unie, USA a další západní země proti Rusku ekonomické sankce. Plány mnoha ruských firem expandovat do Evropy či Turecka vzaly za své. Sberbank jim nemohla poskytovat finanční služby, jak v roce 2012 počítala. Banka, ve které většinu akcií vlastní ruský stát, proto před dvěma lety prodala svou slovenskou pobočku a letos se stahuje také z Turecka.
Další ústup z Evropy, kde Sberbank po převzetí rakouské Volksbank před šesti lety působí v osmi zemích, ovšem není na pořadu dne. Platí to i pro případné nákupy, uvedl v rozhovoru pro HN Igor Kolomeysky, generální ředitel Sberbank International, která sdružuje zahraniční aktivity celé skupiny včetně rakouské Sberbank Europe, pod niž spadá také česká část. "Neplánujeme další expanzi pomocí převzetí jiných bank. Raději se zaměříme na růst toho, co máme," řekl Kolomeysky.
◼ Narodil se v Moskvě. Absolvoval Ruský technologický institut MIREA. Od 90. let působil v různých finančních institucích. V letech 2006–2011 měl na starosti investiční projekty státních železnic.
Poté vedl investiční divizi významné ruské soukromé banky Alfa-Bank.
◼ Do Sberbank Kolomeysky nastoupil v květnu 2017 jako ředitel divize, pod kterou spadají zahraniční aktivity této největší ruské banky.
◼ Sberbank s celkovým objemem aktiv 26 bilionů rublů (8,6 bilionu korun), 130 miliony klientů a 16 500 filiálek patří mezi top 50 bank světa. V Evropě působí v osmi zemích včetně Česka, Rakouska a Německa.
HN: Jaké jsou plány Sberbank mimo Rusko?
Vyděláváme, a tím myslím, že všechny evropské pobočky Sberbank letos vykazují zisky. Čistý zisk Sberbank Europe činil v prvním pololetí 41 milionů eur a překonal naše očekávání. Ve všech zemích se musíme zaměřit na úspory a efektivitu nákladů. Celá skupina Sberbank v současnosti dosahuje návratnosti kapitálu ve výši 20 procent. Mezi našimi zahraničními pobočkami vykazují ty v Bělorusku a Kazachstánu dokonce přes 20 procent. Na evropských trzích je ziskovost nižší. Tady chceme dosáhnout návratnosti kapitálu v jednotkách procent.
HN: V roce 2016, když Sberbank završila odchod ze Slovenska, se také mluvilo o prodeji maďarské části. Stále chcete opustit Maďarsko či jiné trhy v Evropě?
O ničem takovém se nyní nejedná. Neplánujeme však ani další expanzi pomocí převzetí jiných bank. Raději se zaměříme na růst toho, co už nyní máme v oblastech bankovnictví pro jednotlivce a firmy. Budoucnost vidíme v digitalizaci a chceme svoje dceřiné společnosti dál rozvíjet v tomto směru. To by se mělo promítnout i v naší celkové pozici na jednotlivých trzích.
HN: Proč odcházíte z Turecka, kde prodáváte svou Denizbank bankovní společnosti Emirates NBD z Dubaje?
Prodej naší turecké banky (za 3,2 miliardy dolarů, pozn. red.) dokončíme do konce roku. Když jsme Denizbank v roce 2012 kupovali, cílem bylo vydělávat na posílení byznysu mezi Ruskem a Tureckem a na celkovém růstu v tamní oblasti. To se ale změnilo. Nyní jsme v Turecku pod sankcemi, stejně jako zde. Poměry v Turecku jsou navíc komplikované tamní ekonomickou situací (vysoká inflace, oslabování měny, pozn. red.). Nebojíme se tržních výkyvů, ale dohromady se sankcemi si myslíme, že kdyby se situace v Turecku zhoršila, bylo by to pro nás velmi náročné.
HN: S výsledky jednotlivých bank v rámci divize Sberbank Europe jste spokojeni?
Naprosto. V roce 2017 byly nejziskovější naše banky v České republice a Srbsku. Příznivé trendy vidíme v rozvoji digitálních služeb. V Srbsku jsme spustili službu on-line devizové směnárny pro jednotlivce, o kterou je velký zájem. Využíváme zkušeností z různých zemí − sdílíme postupy, rozvoj digitálních produktů a nabídku pro klienty. Každá země má ale svá specifika. Z toho vyplývá, že nemůžeme vzít produkt nabízený v Rusku a přesně takový jej nabídnout třeba v České republice. Nelze prostě jen přenést technologii, kterou jsme vyvinuli, někam jinam. Nejde to ani třeba mezi Chorvatskem a Srbskem.
HN: Cílíte svými službami spíše na jednotlivce, nebo firemní klienty?
V evropských zemích máme relativně malé banky, takže dává smysl zaměřit se na oblasti, v nichž můžeme být konkurenceschopní. To znamená na malé a střední podniky a jednotlivce. Tady vidíme dostatečnou ziskovou marži a budeme se rozvíjet. Upřímně, většinou jde o bankovnictví pro jednotlivce.
V Německu jsme spustili pilotní projekt zaměřený na prodej okamžitých spotřebních půjček v on-line režimu. Jedná se o další krok německé Sberbank Direct (on-line bankovní služba Sberbank v SRN, pozn. red.), která nabízí spořicí produkty od roku 2014. Její vklady dosahují 1,1 miliardy eur. Projekt on-line půjček jsme spustili v únoru. Nyní hodnota tohoto úvěrového portfolia činí 19 milionů eur. Cílem je dostat se v rámci pilotní fáze na objem půjček 60 až 80 milionů eur.
HN: Zavedete stejný produkt na dalších trzích Sberbank Europe?
Mohli bychom ho spustit i v jiných zemích. Pro další trhy bychom ale on-line půjčky museli upravit. Mezi specifika různých zemí patří i rozdíly v pravidlech pro on-line identifikaci lidí podle rysů obličeje a tak podobně.
Co se dočtete dál
- V článku se dále dozvíte:
- Zda se Sberbank Europe zaměří na digitální služby místo na budování dalších poboček.
- Jak se vypořádává se sankcemi, kterým čelí ona i některé ruské firmy.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
